AMSTERDAM, HOLANDSKO - PAMÁTKY. KAVÁRNY. MÍSTA S DUŠÍ A PŘÍBĚHEM

Také dodržujete takový ten zvyk, že když někde spíte poprvé, tak se před spaním podíváte do všech čtyřech rohů a když se vám něco zdá, tak se to splní? Ani nevím, kde jsem to vzala, ale dodržuji to už od malička. A jestli to platí, vlastně ani nevím. Ale zvyk je zvyk.

 

Krásně vyspalá, jako šípková Růženka jsem se vzbudila do úžasného rána. Nebe bylo sytě modré pokryto mráčky, ve vzduchu byla cítit vlhkost, ale přitom byl krásně svěží.

S manželem jsme hupsli do tepláků a šli se projít po areálu do místního obchůdku. Druhý pokoj ještě spal a tak jsme jim chtěli přichystat překvapení v podobě krásné snídaně.

Všude bylo ticho. V 7 hodin ráno asi moc lidí z okolí nevstává. Nebo aspoň tady ne.

Procházeli jsme uličkami, až jsme narazili na malé náměstí. Na něm bylo několik restaurací a jeden malý obchůdek s potravinami.

V něm prodával postarší velmi sympatický pán. S úsměvem mi uvařil kávu s sebou a vysvětlil mi, jak se holandsky řekne hello a bye.

Objevili jsme, že v Holandsku prodávají perlivý Lipton. Takže jsme to klasicky museli hned vyzkoušet.

Když jsme připravovali snídani, tak pomalými krůčky scházeli po schodech Honza s Čabou.

 U stolu už je vítal výběr místních a českých dobrot.

Popřáli jsme si dobrou chuť a pustili se Mixit kaše Vařila myšička kašičku, do které jsem přidala pokrájené jablko a hrušku.

 Na místní pečivo jsme si dali domácí česnekovou pomazánku s avokádem.

Po hodinové snídani plné různých historek jsme se oblékli a vyrazili na vysněný výlet. Do centra Amsterdamu.

 Převléknuto, oblečeno a vyrážíme.

Opět procházíme malými uličkami celého areálu a opět je zde hrobové ticho. Je to balzám na duši.

Směřujeme k parkovišti P+R, které nám doporučila naše domovnice Monique. Nachází se u vlakové stanice na okraji Amsterdamu. Zde si můžete zakoupit lístek na vlak za 2 Eura a pokud to uděláte a tím vlakem přijedete zpět na parkoviště, tak vás bude stát parkovné místo 23 Euro pouze 1 Euro na den.

Jen si pamatujte, že tím vlakem musíte přijet zpět. Takže doporučuji jít pěšky tam a zpět jet vlakem. Projdete tak krásné uličky Amsterdamu a potkáte místa, která byste jinak nepotkali.

Ale nedělejte, to co my. My šli pěšky tam i zpět. Pro nás to nic není. Chození nás baví. Jenže neměli jsme lístek a tak po nás chtěli těch 23 Euro.
Ale v momentě, kdy pán na parkovišti slyšel, že jsme chodili 7 hodin po Amsterdamu, tak se slitoval a daroval nám nějaký použitý vlakový lístek a měli jsme to nakonec za to 1 Euro. Dobré duše se ještě najdou.

První kroky mířili, kam jinam, než do kavárny. Lákala mě jedna sympatická, dvoupatrová kavárnu. Říkala jsem si, jak je stylová. Po chvíli jsem ale pochopila, že tady je stylová snad každá kavárna.

 I malý stánek nacházející se na okraji obrovského Vondel parku byl stylový.

 Sami můžete vidět, že tráva je tu jednoduše zelenější.

 Park upravenější.

 A fontána fontánovější.

Toto je VondelPark, který je nejoblíbenější Amsterdamský park byl mezi lety 1960 a 1970 největším shromaždištěm hippies v Amsterdamu. Během slunečných dnů je park doslova plný života. Lidé tu pořádají pikniky, slaví narozeniny, hrají fotbal nebo si čtou své oblíbené autory. Na jižní straně parku si můžete půjčit kolečkové brusle. Najíst se můžete v jednom ze 4 míst k jídlu a pití.

Rijskmuseem je největší a nejnavštěvovanější muzeum v Nizozemí. Můžete zde shlédnout nizozemské obrazy z 15. až 17. st. Např. Rembrandta – a jeho nejznámější obraz Noční hlídka, Vermeera aj., dále pak delftský porcelán, asijské umění, zlatotepecké práce atd. Budova pochází z 16.st. a na počátku 20.st. musela být zvětšována kvůli rostoucímu množství exponátů. Vstupné 12,5 Euro.

Vang Gogh Museum je moderní muzeum vystavuje na 200 obrazů a 550 skic, které ukazují průřez Van Goghova umění. Největší sbírka Van Goghova umění obsahuje mimo obrazů také stovky dopisů a vybrané práce jeho přátel.

Procházeli jsme hlavní ulicí, kde se nacházel jeden obchod za druhým. Scotch and Soda, Zara Home apod. a já byla v sedmém nebi. Ale tentokrát to není o nákupech. Ale o památkách.

Nápis AMSTERDAM je obrovskou turistickou atrakcí a nachází se před Rijskmuseem v centru města. Celý nápis je složen s cca 2 metrů vysokých písmen, přičemž první I Am jsou od zbytku nápisu odlišeny červenou barvou. Na celou skulpturu je možné libovolně lézt a tak se o ní dá zároveň říci, že jde o obří prolézačku pro dospělé. Jedná se o místo, které je nejfotografovanějším místem z celého Amsterdamu.

Samozřejmě fotka u nápisu nesmí chybět. Ale musím říct, že to byl celkem boj. Získat fotku, na které je člověk sám je umění. Já jí musela ze všech stran oříznout, abych toho docílila. Vedle mě stála holka, nade mnou seděla holka a na další straně bylo několik lidí.

Došli jsme k Rijskmuseem. Tím jsme tedy jen prošli. Vstup stojí 12,5 Euro a fronta byla pekelně dlouhá. 

A konečně jsme potkali Amsterdam kanal ring. Jsou to plavební kanály, které kříží centrum Amsterdamu skrz na skrz. Je to nádhera. Jsou obklopeny květinami, koly a lidmi, kteří se u něj fotí.

Ulice jsou zde rušné, ale zároveň klidné. Procházíte jednou a každý do vás strká, kola sráží, ale uděláte pár kroků a objevíte takovouto ulici nacházející se vedle plavebního kanálu s romantickou kavárnou na rohu.

V tuto chvíli nám už vyhládla snídaně a tak jsme zavítali do místní burgrárny. Burger v Amsterdamu? Chtěla jsem ochutnat místní jídlo, ale před tímto podnikem stálo xxx lidí čekající na svůj burger a to nás zlákalo. A musím říct, že byl vážně výborný.

 Takže pokud sem pojedete, tak si vygooglete Lombardo´s.

S plnými břichy pokračujeme dále. Stále blíže a blíže největšímu centru. Nebo místu, kde je nejvíce lidí.

Zde se nachází jeden obchod vedle druhého mířený na turisty. Mě osobně zaujal HENRI WILLING. Byl to obchod plný klasických holandských sýrů a dalších pochutin.

 Já zde koupila perníčky ve tvaru srdíčka pro mojí Marcelku a šla dále.

Od Honzika s Čabou jsem dostala tento úžasný přívěšek. Přesněji Honza mi to vybral, Čabik zaplatil :-). Je to metlička na vaření. Ještě jednou děkuji kluci.

 Konečně jsme narazili na stánek s místními pochutinami. Konečně tu měli broodtje harink (herinek v housce a s cibulí).

 Ihned jsme ho koupili. Ale v tu chvíli jsme narazili na další lokální pochoutku.

A to na kibeling (smažená holandská ryba v těstíčku). Bylo to výborné a doporučuji. Ale tipy na tyto pochutiny vám ještě sepíši v samostatným článku, ať to máte na jednom místě.

Opět s najedenými břichy jsme pokračovali dále městem, až jsme narazili na uličky plnou červených luceren.

 

Jsem v tomhle trochu divná. Celou cestu jsem přemýšlela, jak je smutné, že dívky jsou zrozené pro to, aby se vystavovaly polonahé v okně a chlapi k tomu, aby se na ně mlsně koukali. A že jich bylo.  

A už se blížíme ke konci. Tohle je Centraal station. Je to hlavní nádraží. Na toto nádraží by se mělo nasednout a jet zpět na P+R parkoviště, o kterém jsem mluvila v úvodu, aby parkovné stálo 1 Euro na den.

U nádraží jsem se otočili a já už mlsně pokukovala po nějaké kavárně. Už jsem toho měla plné kecky. Doslova. U nádraží bylo opravdu hodně lidí, každý druhý do mě drknul. Nohy jsem měla unavené z chůze a potřebovala jsem si sednout. Na chvíli.

Nastala taková ta klasika. Nikde nic. Dokonce jsme hledali na Foursquare a ani tam jsme nenašli nic sympatického. Ale nakonec jsme narazili na BB broodbar. Uvnitř se nacházeli pouze cca 3 stolky a venku 2. A tak jsme usedli.

Doporučovali jste mi jejich teplý jablečný koláč podávaný s kopou šlehačky. A tak jsem si ho dala. Stál 4,5 Euro a jediné, co jsem si u něj opakovala bylo, že dělám lepší :-) Klasika. Za tu cenu nic extra a hlavně na to, že mi ho slečna doporučila, jako the best tohoto podniku. Ale zase žádná trága to nebyla. Prostě taková průměrná klasika.

 K tomu jsem si dala šálek kávy.

Manžel si dal jejich místní sendvič. Každý čekal takový ten americký. Ale nakonec ho donesli z klasického jakoby českého chleba. Což jsme brali jako velké plus. Byl vážně výborný a stál 5,5 Euro.

 Honzik si dal mrkvový dort. A ten byl také dobrý

 Dojedeno a jdeme dále. Opět míjíme nápis Amsterdam.

 Slunce začíná zapadat a hází krásné odlesky na všechny památky a okolí.

Po 7mi hodinách jsme nasedli do auta a jeli zpět do baráku. Po cestě nás doprovázel tento dechberoucí západ slunce.

 Unaveni jsem dosedli na gauč, uvařili si šálek horkého čaje, zapálili krb a relaxovali.

 Tohle jsem vážně potřebovala. Žádná televize, jen praskání dřeva, vůně ohně a ticho.

Jenže v baráku jsem měla 3 hladové mužské krky a jako jediná žena jsem se musela postarat o jejich spokojenost. Tak jsem si po chvíli odpočinku stoupla k plotně a uvařila večeři.

Opět to byl "CoDůmDal". Tentokrát bramborové noky s restovanou zeleninou, slaninou a sýrem.

Po večeři jsme měli v plánu hrát deskové hry, které jsme si dovezli z Prahy. Jenže asi tušíte, jak to dopadlo. S plnými břichy a spokojeným pocitem po celodenní procházce jsme ulehli do postele a usnuli, jako miminka.

A ano, s plnými břichy se spát nemá chodit, ale víte, jak to občas je...

Další díl bude zanedlouho...