ZE ŽIVOTA: FOTO PRŮŘEZ MÝM TĚHOTENSTVÍM

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak jsem si řekla, že tuto cestu musím prostě zaznamenat. Bylo mi jasně, že jakmile porodím, tak budu na ty fotky koukat a říkat si, že není možné, že jsem měla takové břicho.

Zatím jsem pocítila pocit, že jsem se podívala na první fotku a řekla si, že není možné, že jsem byla tak hubená. A v tu chvíli často nespokojená. Nechápu!

Před otěhotněním jsem vždy řešila svou postavu. Ne nějak přehnaně, však mě znáte (já a sladké patří k sobě), ale vždy jsem si hlídala centimetry a jedla zdravě se zdravým hřešením a k tomu sem tam sportovala. Když jsem cítila, že nejsem ve své formě, tak jsem trochu zabrala a vrátila se do "dobrého pocitu". Teď když koukám na ty fotky, tak si říkám, proč jsem to občas tak řešila. Však jsem byla vážně hubená. Zdravě hubená.

Je pravdou, že těhotenství mi hodně otevřelo oči. Tak nějak jsem začala mít opravdově ráda sama sebe. Vždy jsem na sebe koukala a i přes nabraná kila jsem mojí postavu nosila s hrdostí. Asi tak, jako teď tlačím kočárek.

Myslím si totiž, že není nic krásnějšího, než těhotenská postava. Má to své kouzlo a je to takové ženské a něžné. Asi i proto se na mě každý tak potutelně usmíval, i když mě neznal. Takže holky, pokud jste těhotné a máte takovou tu krizi, kdy si uvědomujete, že nemůžete cvičit, tak jak byste chtěly a nemůžete se stravovat, tak jak byste chtěly a cítíte se díky tomu "větší", tak nezoufejte. Prostě si to užívejte. Tohle období jednou skončí a pak nebudete dělat nic jiného, než cvičit a vracet se do formy :-) Prostě se na sebe podívejte do zrcadla a řekněte si, jak jste krásné a jak vám to sluší. Doufám, že vám to říká i váš partner, protože můj Arty mi to opakoval denně a to mi hodně pomáhalo si to uvědomovat.

Na těchto fotkách uvidíte, jak mi rostlo břicho. Je až neuvěřitelné, co tělo dokáže. Hlavně naše kůže. Celé těhotenství jsem se mazala Bioilem a nevím, zda to je tím, ale nemám jedinou strii. A to jsem si myslela, že na ně budu náchylná. Kůže se napínala víc a víc a já čekala, kdy doslova praskne. Větší šok byl po porodu. Čekala jsem, že mi tam bude viset lalok a? Naopak. Kůže se dala hned do kupy a je téměř, jak předtím. Neuvěřitelné. Tohle mi přijde jako zázrak.

Je také zajímavé, jak jsem si myslela v první týdny, že je to na mě poznat a celé okolí to určitě prokoukne. Chodila jsem ve volných šatech a zatahovala břicho. A víte co? Nebylo vidět nic. Měla jsem do 20 týdne bříško, jak když sním svíčkovou s pěti knedlíky od babičky :-D

Asi je to tím, že člověk něco tají a tak si myslí, že je strašně průhledný. Také je to tím, že se na danou věc upínáme a hodně se pozorujeme. Měly jste to tak také?

A asi se mě budete ptát, kolik jsem za celé těhotenství přibrala. Bylo to 9,1 kg. Tato váha byla hlavně způsobena mojí nevolností. Jak už jsem vám v předchozích článcích psala, tak jsem ze začátku trpěla velkou nevolností a v druhé půlce těhotenství jsem zase hodně zvracela. Takže jsem ke konci spíš hubla, než přibírala. Důležité pro mě ale bylo, že Tobíno nabíral. Já jsem vždy říkala, že já to nějak zvládnu, hlavně ať on si ze mě vezme, co potřebuje. A také vzal. Je to šikula.

Tuto váhu jsem v podstatě nechala v porodnici. Vážila jsem se poprvé týden po porodu a to jsem byla na své původní váze. Každopádně v centimetrech to je ještě cca 2-3 cm po celém těle. Takže buď jsem se těhotenstvím rozšířila a nebo (a to si myslím spíše) mám víc tuku, oproti svalů, co jsem měla. Takže až budu moci cvičit, tak se snad postava vrátí do úplného původního stavu. Ale víte co? Nijak na to netlačím. Cítím se skvěle, plná energie a naštěstí mi zůstalo to, že když se podívám do zrcadla, tak si řeknu, že to je dobrý :-) Jediné co dělám, že chodím do parku s kočárem. Je to přirozený pohyb, který mi dodává dobrý pocit.

Tak a teď se podívejte na průřez mým těhotenstvím a napište mi, jak to bylo u vás.
Měly jste bříško nahoře nebo jako já do porodu vám nekleslo?
Bylo to na vás vidět hned na začátku nebo by jste to s přehledem utajily do půlky těhotenství?
A jak jste vnímaly svojí postavu?
Řešily jste jí nebo si naopak užívaly, že nemusíte vůbec nic a naopak si můžete s chutí dát úplně všechno?

5. týden

10. týden

15. týden

24. týden

20. týden

28. týden

32. týden

36. týden

39. týden, den porodu

V dalším článku čekejte fotky, jak jsem se dávala do kupy po porodu. Fotím se každý týden a na konci šestinedělí se píši další článek.

Podělím se v něm o pocity z šestinedělí, zda se vyplnilo vše, čím mě mé čtenářky a okolí strašilo a nebo to bylo úplně zbytečné, protože to byla procházka růžovou zahradou.

Už teď vám ale můžu prozradit, že několik peprných dnů tam bylo. O tom ale více v dalším článku.


Mějte se krásně a těším se na vaše komentáře,
líbá vaše Kačí