ZE ŽIVOTA: CESTA DOMŮ Z PORODNICE

U Aplínáře jsem strávila 5 dní. Přijela jsem v 7 ráno, odjela pátý den po obědě. Ale co mohu říct je, že péče tu byla naprosto dokonalá. Hodně jsem psala už v tomto článku ZDE.

Když jsem si vybírala tuto porodnici, tak jsem nevěděla, do čeho jdu. Jen jsem slyšela dobrá doporučení a na ty dala. Je mi jasné, že na internetu se člověk dozví hlavně to zlé a tak jsem tam raději nechodila. Jak já říkám, celkově recenze spíše píší lidé, kteří jsou zklamaní, než ti, kteří jsou šťastní a spokojení. A tak jsem dala na doporučení přátel, mamky, babičky a celkově na mou intuici. A udělala jsem dobře. Chovali se tu vážně úžasně.

K minulému článku mi přišel dotaz, zda se ke mě nechovali dobře, protože věděli, že jsem blogerka a že o nich napíši. Tento dotaz mě celkem zarazil, ač asi nebyl myšlen nijak zle či rýpavě. Ale opravdu při příjmu nehlásím, že jsem blogerka a už vůbec jsem si nebyla jistá, zda články kolem porodu vydám. Jsou to osobní věci a s těmi se snažím nakládat opatrně. Už i proto jsem vám o svém porodu dala vědět, až ve chvíli, kdy jsme byli všichni tři doma a v pořádku. Hlavně si myslím, že většina lékařů ani neví, co to takový bloger je :-)

Ale abych shrnula celý pobyt u Apolináře. Ležela jsem na rizikovém oddělení, ležela jsem na oddělení jednotky intenzivní péče a ležela jsem na šestinedělním oddělení. Každé oddělení poskytovalo perfektní péči. Ani jednou jsem nepocítila, že někdo něco zanedbává, že se o nás nestará a že mi něco chybí. Ba naopak. Lékaři a sestry stále docházeli, stále se ptali, zda je vše v pořádky a stále nám byli oporou. A tak to má být. Jak jsem už psala v předchozím článku, v šestinedělí je člověk emočně nestabilní a tak tuto oporu potřebuje o to víc. Myslím si, že tohle tito andělé opravdu vědí a také se tím řídí.

5 dnů jsem měla teplou stravu (o té vám napíši více), 5 dnů jsem měla naklepanou peřinu, 5 dnů jsem měla zásobu hygienických pomůcek zdarma, 5 dnů jsem měla pohodlnou erární košili (proto jsem i ráda, že jsem si tu kojící nekoupila, byla by to úplně zbytečná investice), 5 dnů jsem měla plnou péči i s edukativními přednáškami o tom, jak se starat o miminko, jak se starat o sebe, čemu se vyhnout a co naopak dělat.

Lékaři měli zdravý názor a to, že nic se nemá hrotit. Za to jsem opravdu ráda. Sdělili nám, že se na šestinedělí už nehraje a že můžeme jít na krátkou procházku už klidně druhý den po propuštění. Také nám řekli, že můžeme jíst úplně všechno. Jen vždy v jeden den jednu surovinu, která může nadýmat nebo osypat miminko, abychom věděly, po čem to bylo. Celkově nám řekli, že nic se nemá přehánět, ale zase, že na určité věci musíme dávat pozor. Takže díky tomuto přístupu jsem odcházela z porodnice s pocitem, že vše zvládnu, že se nemusím stresovat z blbostí a jednoduše dát na svůj instinkt a ten zatím (ťuk ťuk ťuk) funguje perfektně. Vystresovaná matka bude mít vystresované miminko a jen šťastná matka bude mít šťastné miminko. Na to pamatujte!

5tý den přišla zpráva, že můžeme jít domů a tak jsme šli. Arty nás vyzvedl, plní zmatku jsme uložili Tobína do autosedačky (kdo to ještě nikdy nedělal, tak pochopí) a vyrazili jsme. Naivně jsem Tobínovi vzala teplé oblečení, ale venku bylo příšerný vedro. Takže většina šla dolů už po cestě v autě.

Po cestě domů jsme se stavili na stejné místo, jako po cestě do porodnice a udělali další fotku. Tentokrát s Tobínem v ruce.

A teď přemýšlím, co by vás dále zajímalo? Chybělo v těchto článcích něco? Chtěly byste ještě článek o stavu po císařským řezu doma? Jestli ano, tak mi napište. Nebudu vám říkat, že to bylo úplně snadné, protože nebylo. Ženy, které rodí přirozeně už jsou doma mobilní a plné sil. Po císařském řezu to tak není. Nejvíce mi chyběla polohovací postel. Za tu bych dala půl království, kdybych ho měla :-)

A tady už jsme doma. Plní lásky a spokojenosti. To přeji i vám. Ať vás tato úžasná cesta teprve čeká nebo už jí máte za sebou, tak vám přeji, ať jste plné zdraví a sil a svou energii můžete vkládat do svých děti. Mít děti je dar a ne každý tento dar dostal. Na to pamatujte a o to více si toho važte.

Líbá vaše Kačí