ZE ŽIVOTA: PROČ JSME ZAČALI S PŘÍKRMY A CO K TOMU POUŽÍVÁME?

Často jste se mě ptali, kdy začnu s příkrmy a když už jsem začala, tak jak a s čím. A tak jsem se rozhodla vydat tento článek. Dal mi poměrně dost práce a tak doufám, že vás potěší a najdete v něm to, co hledáte.

Jak to u nás začalo?
Na 4měsíční kontrole měl Tobínek naprosto vzorovou váhu a míru. Prospíval ukázkově a jak říkala naše pediatrička, byl takové to krásně akorát miminko. Jenže chvíli na to nastal zlom! Hlavně v jeho chování. Pamatuji si, jak období mezi 4. a 5. měsícem bylo hororové. Z usměvavého a spokojeného miminka přes den a poměrně spícího miminka přes noc se stalo uplakané, hysterické, řvoucí a hlavně nespokojené miminko. Ihned jsem to začala řešit. Ta změna byla totiž více než viditelná.

Tobínek měl divné chování a příznaky. Byl hodně potivý (což byl více méně od narození, ale kdo ví, zda to bylo létem či něčím jiným), byl strašně žíznivý a tak jsme mu dávali vodu z lahvičky, kterou vždy nasál a vypil i přes půl litru za celý den, kolikrát za noc i 300 ml, hodně močil (což je jasný, když tolik pil, ale plínku měl už klidně po hodině úplně plnou), pak také jak už jsem psala neklid, nespavost, hlad a s tím spojená nespokojenost u prsa. Vždy nasál a hytericky řval. Což mě přivádělo do úzkostí, protože jsem měla pocit, že už mu nestačí či že mě už nechce. Nejednou jsem to oplakala.

Začala jsem zkoumat, co by to mohlo být. Několik lékařů mě utvrdilo, že to jsou zuby. Tak jsme mu koupili chladící kousátka, kterých si žužnul a vší silou odhodil, dávali jsme mu Viburcol, což jsou homeopatika na zklidnění, to pomohlo na chviličku a pak zase to samé. Zkoušeli jsem snad vše, co nám internet, lékaři i vy doporučili. Nic nemělo úspěch.

Tak nám to nedalo, nečekali jsme na další kontrolu a šli jsme k doktorce hlavně na převážení. Všimla jsem si totiž toho, že z naducaných tvářiček a miminkovského napáplého bříška byla žížalka. A měla jsem pravdu. Tobínek nepřibíral. Za celý měsíc nepřibral ani gram, ač jsem kojila, co to šlo. Zkoušela jsem triky od laktační poradkyně a stejně to nestačilo. Doktorka tedy neváhala ani vteřinu a udělala mu testy na dětskou cukrovku. Dala nám takový obdelníkový sáček, který měl kulatou dírku a kolem ní oboustranku. To se nalepí miminko okolo tamtoho a čeká se, až se vyčůra. To jen, kdyby vás zajímalo, jak se odebírá novorozenci moč. Z té vyšlo vše v pořádku. Doktorce to ale nedalo a rozhodla se pro odběr krve. Kdyby vás zajímalo, jak se to u miminek dělá, tak z hlavy. Ano, z hlavy. Když mi to řekla, tak jsem se celá rozklepala, slzy se mi nalily do očí a nedokázala jsem si představit, že to malé choudě napíchnou přímo do hlavy. Jenže, kam jinam. Do ručičky či nohy je to nemožné, jelikož dítě už má sílu a mele se a kope. To by bylo ještě horší. A tak ho položili na bok, já ho chytla, sestřička také a doktorka mu píchla tu šílenou jehlu do hlavičky. Mohu vám říct, že jsem měla co dělat, abych se tam nesesypala. Slzy mi tekly po tváři a já se je nenápadně snažila utírat. Když on tak strašně, tak strašně plakal. Když mu ale odebrali ampulku, tak přiložili gázu, aby to přestalo téct. Pak jsem jí měla držet já. Jenže sami asi víte, jak hlava krvácí a tak rozhodně gáza nestačila. Z toho mi bylo ještě hůř. Příroda to ale umí zařídit. Jelikož miminka ještě nemají žádnou zkušenost, tak si s takovou naivitou v očích nechají udělat téměř cokoliv a vlastně i rychle zapomenou. Nebo v to doufám. Každopádně, když jsem si Tobínka vzala do náručí a přitulila, tak se ihned uklidnil a začal se usmívat. Zázrak.

Potěšilo mě, že doktorka měla u sebe laboratoř a tak jsem věděla výsledky ihned. Nic se neprokázalo. Ani cukrovka, ani štítná žláza, ani ledviny, ani nic dalšího. Uff. Oddychla jsem si. Ale začalo nám všem vrtat v hlavě, co to s ním tedy je.

Doktorka mi tedy dala týden na maximální rozkojení. Kojila jsem pořád, pořád jsem přikládala, hodně pila, prsa nahřívala, aby se žlázy uvolnily, tulila se a vlastně dělala vše, co jsem vám sepsala v článku o kojení ZDE. Povedlo se, mléko teklo proudem a když Tobínek pil, tak mu to dokonce vytékalo koutky, jak to nestačil polykat. Jenže! Nestačilo. Po týdnu Tobínek přibral pouhých 100g a to by měl přibrat minimálně 150 gramů. Verdikt byl jasný. Kecám, jasný nebyl, ale byla to naděje, že to je hladem. V tuto chvíli mu bylo 5 měsíců a 1 týden. Původně jsem chtěla kojit do ukončeného 6 měsíce, ale byla jsem rozhodnutá udělat cokoliv, abych mu pomohla a začal zase přibírat. Najeli jsme na jídelníček a co myslíte? Ihned se začal usmívat, lépe tedy nespí, pořád se budí co hodinu, ale přes den je miliónový. Směje si, hraje si, má energii na rozvoj, dělá neuvěřitelné pokroky, je to pohodář, koketuje úplně s každým a jak se říká, má nás na salámu. Prostě ten Tobínek, který tu byl, na chvíli zmizel a zase se vrátil.

Takže nám došlo, že to pití vody bylo proto, že měl prostě hlad a bral vše, co bylo dáno. Vše si cpal do pusinky a silou kousal, protože nám ukazoval, že má hlad a nikdo to nechápal. Všichni, že to jsou zuby. Prdky na krtky, u dalšího mimča budu chytřejší. Ale jak tohle prvorodička má vědět? Když 4 doktoři mu koukli do pusinky, koukli na dásně a řekli, že to jsou zoubky. Je fakt, že dásně měl rudé, ale pravděpodobně to bylo z toho pláče. Jsem ráda, že se to rozlousklo a je vše v pořádku. A hlavně, že to byl v uvozovkách pouze hlad a ne nic horšího. Protože vize, že má cukrovku či štítnou žlázu mě hodně rozhodila. Takže pokud má vaše miminko nějaké podobné příznaky, zkuste se zamyslet, zda mu stačí mléko a nemá třeba hlad. Proto vám vlastně tuhle situaci popisuji.

No a to je náš příběh, jak jsme začali s příkrmy. Zajímá vás, čím jsme začali, jak to snášel, na co si dát pozor a co nám pomáhalo? Pokud ano, napište mi to sem pod článek do komentáře.

Ale proč jsem se pustila do tohoto článku? Mělo to jeden hlavní důvod a to, že se mě často ptáte na spoustu vybavevní, kterou používám na přípravu příkrmů pro Tobínka. A tak jsem se po x desítek zpráv na tohle téma rozhodla sepsat osvědčený pomocníky.

Na trhu je spousta věcí a každému vyhovuje něco jiného. Tobínek je moje první dítě a tak nemám možnost srovnání. Avšak vše co tu ukážu je osvědčené a nám to vyhovuje. Snad vás tímto článkem inspiruji a budete také připravovat příkrmy pro svá zlatíčka.

NÁKUP POTRAVIN:
Já se rozhodla jít cestou příprav z bio farmářských potravin. Vše nakupuji na svetbedynek.cz, kde mají pro snadnější hledání přímo rubriku děti a nebo bedýnku pro nejmenší, která je skládaná dle sezónnosti, takže tam pokaždé najdu něco jiného a tím zajišťuji pestrou stravu pro své miminko. To jen takový tip.

Když mi dojde zásoba z bedýnek, tak vyrážím na farma trhy na Jiřák, kde nyní nově je jednou týdně státen s bio potravinami. Myslím, že se jmenuje Zachovalé semínko nebo tak nějak :-D

PARNÍ VAŘIČ 5v1:
Tento parní vařič jsem používala ještě před příkrmy. Jak píši v názvu, tak je 5v1 a tak jsem v něm zprvu sterilizovala a používala na mixování smoothie.
Nyní v něm vařím na páře a mixuji za tepla. Dále se dá používat ještě na ohřev příkrmů či rozmrazování. To uvítají hlavně lidé, kteří nemají mikrovlnku či v ní nechtějí ohřívat příkrmy pro děti. Jednoho takového bezmikrovlnkového občana máme v rodině, mého bráchu :-)

Robot, ať je to jakýkoliv opravdu doporučuji. Je super, že vše děláte v jednom přístroji a tak nezaneřádíte celou kuchyň.

Tento funguje tak, že se do hlavní části nalije voda, připevní se nerez mísa, která má na dně sekací nože. Do ní se vloží takový jakoby cedník a do něj se naskládá zelenina či ovoce, uzavře se a spustí se parní úprava. To trvá cca 15 minut. Poté se přístroj sám vypne. Otevřeme ho a cedník vyklopíme do nerez nádoby, ve které na dně se nachází voda, ve které se jídlo připravovalo. Opět se to přiklopí a spustí se mixovací režim. A je hotovo. Takže cca za 20 minut máte 2-3 velké porce pro své miminko.

Příkrmy připravuji obden. Jen nyní je Tobínek trochu rozjedený a tak kolikrát porci na dva dny sní za jeden. Tlustý není, přibírá konečně tabulkově a tak mu to dopřávám a s chutí druhý den uvařím příkrm znovu.

BRYNDÁK:
Zásadním pomocníkem je bryndák. Ani ne tak z důvodu, že by to Tobínek prskal či plival, ale protože si s radostí sahá do pusy a pak si to opatlává o tričko. Tobínek je naštěstí obrovský jedlík a gurmán a tak nepřijde ani kapka na zmar.

Pokaždé sedí Kylie a Amélie za Tobínkem a čekají, co zbyde. Bohužel pro ně zbyde pouze miska na vylízání :-)

K tomu bryndáku. O začátku jsem sáhla po tomhle plastovém. Je super na cesty i doma. Vždy se jen otře a dítě si ho jen tak lehce nezmuchlá a netahá. Napadlo mě to ve chvíli, kdy jsem viděla bráchu krmit synovce a ten měl ten látkový celý zapatlaný. Co s ním. Zabalili ho a plný zbytků jídla odváželi domů. Tak jsem si řekla, že tady použiji jen jeden ubrousek na setření a nemusím nic prát a čistit.

Mám dva. Tmavě modrý je od Philips Avent a zelenkavý od Suavinex. Ten od Philipsu je takový tvrdý a široký. Takže je Tobínkovi poměrně nepohodlný. Myslím, že bude lepší, až Tobínek povyroste. K Vánocům jsme dostali ten od Suavinexu a ten je měkký a uzší a tím pádem lépe přilne na malé tělíčko a přizpůsobí se jemu.

LŽIČKA:
Člověk si řekne, nojo lžička. Ale i ta musí sednout do té mini papulky. Zprvu jsem měla plastovou a silikonovou od Suavinexu. Jenže ze začátku obě byly dost velké na tak mini pusinku. Je pravda, že ta silikonová je super. Krásně se ohne dle potřeby vy pusince, ale byla na něj ze začátku celkem široká. A tak jsem šla do DMka a koupila tam tu mini. Ta nám první měsíce sloužila nejvíce.

Teď už Tobínek vyrostl a tak používáme všechny, avšak ta silikonová stále vede :-)

VAK NA CESTY:
Teď přecházíme do výbavy na cesty. Jelikož jsem s Tobínkem převážně venku, tak jsme museli tuhle výbavu rychle vyřešit.

Do oka mi padl ručně šitý sáček od jedné mé čtenářky, která mi v něm darovala hračky. Ale samozřejmě můžete použít cokoliv. Jen je dobré mít nějakou tašku, sáček či nevím co, do čeho vše uložíte, zabalíte a vložíte do kočáru, ať pak vše nemusíte dohledávat v přebalovací tašce. Když má dítě hlad, tak není čas na zdržování :-D

TERMOSKA NA JÍDLO:
Na tuhle termosku dostávám absolutně nejvíc dotazů. A chápu to. Tahle věc nepatří mezi nejlevnější a tak si člověk rozmyslí, jakou koupí. Od mnoha z vás a mých kamarádek jsem totiž zaslechla, že si nějakou koupily a nakonec jí vůbec nepoužívají, protože tam jídlo teplé nezůstane.

Nejprve bych chtěla říct, že samozřejmě od této věci nemůžete čekat zázraky. Zázraky ve smyslu, že když je venku -15 a chodíte 12 hodin venku v mrazu, tak jídlo opravdu nezůstane teplé.

Ale já jí používám denně a když odcházím například v 10h, tak na oběd to jídlo vydrží úplně v pohodě teplé. Vždy ho ohřeji trochu více a díky tomu vydrží vlažné i do odpoledne. Takže za mě tohle ano.

Každopádně, než si nějakou rozhodnete koupit, tak si pročtěte recenze a dejte na rady ostatních, ať nejste zklamaní. Takový tip od švagrový, prý se rozhodla koupit nějakou z potřeb na kempování a turistiku a ta je prý také super.

SKLENIČKA NA PŘÍKRMY:
Opět můžete použít jakoukoliv, jen jsem chtěla říct, že občas vyrazím s Tobínkem trochu dříve, než je dopolední svačina a tak mu jí potřebuji někam připravit. Používám na to tyhle skleničky (jsou od Ghítely), které nemají etiketu a velikostně jsou naprosto ideální. Vždy jí pak umyji a používám dále.

Když jdeme někam na návštěvu, tak si do ní dávám třeba ještě suchou kaši, kterou na návštěvě pouze zaliji a je hotovo.

TERMOSKA A LAHVIČKA NA VODU:
Pitný režim je opravdu důležitý, hlavně, když začnete s příkrmy. Pokud dítě dobře pije, tak se mu lépe vylučuje strava a nebolí ho tolik bříško a také mu to nedá tolik zabrat. A jak i sami víme, i dospělého člověka to dokáže dost natrápit.

A tak s sebou nosím vždy lahvičku s vodou. Nejprve jsem dávala Tobínkovi lahvičku s klasickou savičkou. Od 6 měsíce mu ale dávám tuhle učící, úchopovou. Savička tam je placatá a tak je to další krok k učení pití z normálního hrníčku.

Mám dvě. Jedna opět od Philips Avent a druhou od Suavinex. Ta od Philips sloužila už od 6 měsíce a Tobínek jí bez problém přijal. Savičku má jak jsem psala placatou, ale silikonovou, čili měkkou.
Ta od Suavinex vypadá úplně stejně, ale savička je plastová, čili tvrdá.

Pro dítě je to nezvyk a tak s ní Tobínek lehce bojuje. Hlavně v tom smyslu, že když zabere, tak mu nateče do pusy více vody a začne se kuckat. Je ale vychytaná tak, že když si lahvičku na sebe natočí, tak voda z ní neteče a je jako všechny, které používáme anitkoliková.

I když jí zatím tak dobře nepřijal (je mu 7 měsíců), tak mu jí zkouším dávat a učím ho na další způsob pití.

Termoska je náš nový přírůstek. Člověk přemýšlí, na co by jí asi tak mohl potřebovat. Ale využívám jí na dvě zásadní věci.

Za prvé, když beru Tobínkovi vodu ven, tak sice máme na lahev termoobal nebo mu jí dávám k tělíčku do fusaku, ale i tak voda vychladne. Tak mu tam vždy cmrndnu trošku horké kojenecké vody a hned má teplé pití.

Za druhé ji využívám k přiohřevu jídla. Buď, když potřebuji umíchat kaši a nemám, kde ohřát vodu a nebo jsem tam, kde namají kojeneckou. Nebo vždy cmrndnu trošku do příkrmu a tím se ohřeje. Dělám je proto i hustější.

KRABIČKA NA JÍDLO:
Poslední pomocník na cesty je tahle krabička na jídlo. Je dvoupatrová a je super třeba na svačinky. Buď si dám třeba do jednoho patra trochu kaše, do druhého ovoce a umícháme pomocí termosky až na místě. Nebo to používám jako talířek na cesty, protože když se otevře, tak se z ní stanou v podstatě dva hlubší talířky. Takže si s sebou beru banán a až na místě rozčvachtám a krmím.

OSTATNÍ:
Ještě mě napadlo mít po ruce látkovou plenu nebo nějaké ubrousky či kapesníčky. Já tahám doma i ven látkovou plenu, kterou doutřu pusu, popřípadě ruce či bryndák a vyperu.


A to je vše. Tohle jsou moje prozatimní tipy a tak doufám, že jsem sepsala vše a na nic nezapomněla.

Jestli máte nějaký tip i vy, tak mi ho určitě napište a ráda vyzkouším něco dalšího a ostatní čtenáři určitě také.

Děkuji moc za přízeň,
s láskou vaše Kačí