MINULOST!
Blogovat jsem začala před 4 lety. Za tu dobu se změnilo hodně. Hlavně u mě. Začala jsem úplně nevinně psát recepty pro své přátelé, poté moji stránku začala sledovat i veřejnost, koupila jsem si doménu, pochopila co asi tak nějak to blogování je a začala blogovat.
V tu dobu jsem vůbec netušila, jak to v tomto světě chodí, natož abych dostávala a přijímala nějaké spolupráce.
Uplynul ale nějaký ten čas a firmy začaly psát. Zprvu to bylo většinou něco ve smyslu dáme vám 5 jogurtů a vy zaspamujete zmínkami o nás všechny vaše sociální sítě a blog. A já to udělala. Bylo mi ctí, že si mě někdo všiml a já se díky tomu cítila potřebná.
Pak začaly psát firmy, zda bych pro ně nepřipravila nějaký ten recept a to buď na jejich web nebo na můj blog a zakomponovala tam jejich produkt. Opět to většinou bylo v hodnotě pěti jogurtů. Neváhala jsem, psala jsem, fotila jsem, sdílela jsem.
Pak si mě všimlo Elite bloggers a zasvětilo do toho, jak to chodí v zahraničí a jak by to vlastně chodit mělo všude. Tehdy blogová scéna byla v České republice v totálních plenkách, řekla bych ještě téměř nepočatá či možná tak v prvním trimestru těhotenství (když už jsem u těch plenek). A tak jsem se bála. Hodně jsem se bála. Nevěřila jsem totiž tomu, že by moji čtenáři dokázali pochopit a přijmout příspěvky značené jako reklama. Tedy #ad. Značil to tak každý, kdo měl spolupráci zprostředkovanou skrze Elite bloggers. Mimo EB to neznačil téměř nikdo. Spíše bych řekla, že nikdo.
Jenže většina lidí, kteří měli spolupráci domluvenou mimo Elitebloggers, tak to stejně neznačili. A když už, tak daný hashtag zakamuflovali mezi 50 jiných hashtagů a tak to stejně čtenář nemohl postřehnout. Pokud si tedy nevzal lupu a nesjížděl u každého příspěvku všechny hashtagy. Neříkám, že jsem to nikdy neudělala a nedělala. Proto mluvím všeobecně a proto to popisuji. V životě a i v tomhle se řídím heslem, že se chybami člověk učí a snad i poučí.
Pak nám tým Elite bloggers připravil několik edukačních přednášek a vysvětloval, proč je důležité být transparentní a viditelně značit příspěvky. A tak jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ta, která se k nim přidala a opravdu to dělala u všech placených příspěvků, tedy i těch, které byly zprostředkované mimo EB. A pak druhou skupinu, která stále značila jen ty, které byly skrze EB.
EB tedy přidali další pravidlo a to, že se pod příspěvkem mohou objevit pouze ty hashtagy, které schválí firma a hashtag #ad bude na prvním místě. Vypadalo to tedy tak, že byla fotka, pod fotkou text a pod textem #ad a pak třeba jeden či dva další. Ostatní, které blogger dává kvůli větší možnosti dohledání veřejností se umisťoval do prvního komentáře.
Jenže pak jsme měli jedno takové sezení a přednášku, kterou přednášela právnička a bavili jsme se o tom, jak se to značí v zahraničí a proč. Dále o tom, že značení příspěvku je dané ze zákona, mělo by být na prvním místě a vždy v té řeči, pro jakého sledovatele je určen. Proto třeba Němky píší #werbung/#ad, protože kolikrát píší v němčině a angličtině. Tedy vznikl nápad. Velký nápad.
PŘÍTOMNOST!
Na této schůzce nás napadlo a po sléze jsme se shodli, že by bylo dobré sjednotit jeden hashtag jak pro placenou reklamu, tak pro barterovou. Aby daný sledující věděl jasně, že se jedná o domluvenou spolupráci, tedy reklamu.
Dále jsme se bavili o umístění hashtagu, zda nebude nepříjemné pro sledující, aby dané označení bylo na prvním místě. Mě osobně to celkem ovlivňovalo. Jakmile jsem viděla první slovo #spolupráce, tak už jsem text nečetla nebo ho četla jen pro zvědavost. A to je špatně. Na této schůzce jsem si opět potvrdila, že je důležité sledovat ty blogery a influecery, kterým opravdu věřím. A že je tedy úplně jedno, zda se jedná o placený post nebo ne.
A nakonec jsme na této schůzce vymysleli, že by bylo dobré uspořádat jeden měsíc, ve kterém bychom edukovali své čtenáře, firmy, blogery a influencery. Šlo nám tedy o to, aby se vytvořilo nějaké pravidlo, které by sjednotilo EB tým a ostatní blogery a influencery. Aby toto pravidlo bylo fér, pro naše sledující a tak trochu udělalo v tomto světě plném vět typu: "To jsem si koupila", "To jsem dostala", "Právě mi přišlo" apod. trochu pořádek.
MĚSÍC TRANSPARENTNOSTI!
Díky jednomu sezení s pár blogery, dlouhé snaze Terezy a Johniho Salte o při(e)nesení pravidel z Norska o značení reklamy a zapojení se dalších blogerů a influencerů vznikl Srpen, měsíc transparentnosti.
Co to je?
Jak si mnoho mých sledujících myslelo, tak se nejedná o pouhý měsíc značení a transparenstnosti. Ale o měsíc, ve kterém edukujeme širokou veřejnost o tom, jak to chodilo, chodí a mělo chodit. Abychom navrhli nějaká pravidla a vybídli své kolegy, aby se k férovosti a značení přidali. Abychom vybídli své čtenáře a sledující, aby se ptali. Aby se ptali na to, proč daní blogeři a influenceři svou reklamu neznačí anebo jak to tedy je, jaký na to mají názor a jak to chodí u nich. Abychom vyzvali firmy, aby nechtěli po blogerech a influencerech, aby neznačili reklamu a aby říkali pouze kladnou recenzi.
Proč? Za prvé jsou tu naši čtenáři a sledující. Jsou to lidé, díky kterým jsme tam kde jsme a tak je na místě, abychom k nim byli fér. Absolutně fér. A za druhé je tu daná spolupráce. Není přeci nic lepšího, než si vybrat či být osloven firmou, kterou milujeme, kupujeme si jí, či jí díky spolupráci poznáme a do její služby či produktu se zamilujeme a tedy hrdě prezentujeme.
Co je důležité?
Vybírat si jen ty spolupráce, které zapadají do našeho životního stylu a života. Jedině tak můžeme dané produkty prezentovat hrdě a být pyšní na to, že s danou firmou můžeme spolupracovat. Už jen kvůli tomu preferuji dlouhodobé spolupráce, protože tak poznám zázemí firmy, produkt či službu do detailu a stane se součástí mého života. (pokud to tak už nebylo před tím, než jsem spolupráci navázala, to se totiž také často stává)
Proto se nebojte odmítat firmy (přijdou jiné nabídky, lepší a šité na míru, chce to jen čas) a také se nebojte oslovit firmu, která vám sedí a spolupracovat s ní by byl váš sen.
Mám více příkladů, ale jeden nejčerstvější vám povyprávím. Miluji Birell, pracovala jsem pro něj jako hosteska několik let, tedy v době, kdy tady začal přicházet do povědomí lidí. Znám jeho historii, přípravu, chuť, prostě vše. Vždy jsem ho kupovala a byla tedy jejich zákazníkem. S kojením přišla závislost. V pivu je nějaká složka, která se doporučuje kojícím ženám pro tvorbu mléka. Možná proto se mi splašila chuť a já na něm začala být opravdu závislá. Nebyl den, kdy bych si ho nedala. A tak jsme začali kupovat toto pivo po basách. V garáži jsme jich měli pravidelně tak 5. Pět bas. Šílenost. A tak jsem jednou zmínila ve stories, že bych brala s nimi spolupráci. Nikde jsem je neznačila, jen jsem to řekla v nadsázce a jakoby vtipu. O to více mě potěšilo, že mi tým Birellu napsal, že co není, může být. To znamenalo, že mě sledovali. Protože jinak by se o tom nedozvěděli. A tak jsem čekala. Čekala jsem několik měsíců a nic. A tak jsem si řekla, že nevadí, ale stále doufala, že to někdy klapne. A klaplo. Pak mi napsali, že plánují jeden projekt a to natočení krátkého spotu do stories. Hned jsem si zjistila, kolik lidí do toho bude zapojených a zjistila jsem, že pouze já za Českou republiku a 2 influenceři za Slovensko. O to více jsem byla potěšená. A tak jsem do toho šla. Chcete pravdu? Za mě to byla jedna z nejlepších spoluprací. Celý tým Birellu byl absolutně úžasný a jejich produkční tým, který to celé natáčel byl stejně úžasný. Celou dobu tam vládla pohodová atmosféra, já jsem poznala nový zážitek, získala novou zkušenost a odnesla si příjemný pocit, že tady jde opravdu hodně o mě a ne jen o produkt. A to od makeupu, oblečení po druh aktivity, kterou jsem v daném spotu dělala. A nakonec? Nakonec z toho vzniklo video, u kterého jsem se nestyděla že běží na internetu a naopak ho hrdě prezentovala a ukazovala světu. A tak by to mělo být. Bohužel, od té doby jsme další spolupráci nenavázali, ale není na co spěchat. Opět to chce čas a ono si to třeba někdy zase sedne a něco vymyslíme. Já nadále toto pivo piji, kupuji, chladím v lednici, vyžaduji v každé hospodě a na návštěvě a nadále jsem jejich spokojený zákazník. Nebylo by skvělé, kdyby to tak měl každý?
Hlavně to nehrotit!
S měsícem transparentnosti se strhla vlna diskuzí. Kladných i záporných. Ale o to šlo. Šlo o to, aby se o tom mluvilo a dostalo do povědomí. Samozřejmě chápu názory, že je toho už moc a že by mohl být konec. Chvílemi to cítím podobně a tak se sama upřímně těším, až srpen skončí a zase to utichne. Ale to samozřejmě za vědomí, že to k něčemu bylo. Ač o tom nemluví každý druhý, tak si ale všímám, že opravdu hodně lidí začalo značit. Třeba taková Paja.betty by mohla být vzorem pro každého. Značí barter, značí placené posty, značí! A je jedno, co je co. Prostě značí a hrdě. Samozřejmě takových je nespočet a za to jedno velké díky.
Jen bych byla ráda, kdyby se nezacházelo do extrému. Já sama stále bádám, co vše se musí značit. V Norsku třeba totiž značí i své knihy. Takže já, jakožto autorka knihy České smoothie bych musela značit každičký post, kde České smoothie zmíním. A to z toho pohledu, že tím podporuji prodej knihy, tedy dělám reklamu nakladatelství a vlastně i sama sobě. To mi přijde už extrém.
Další je ten, že já ráda podporuji české tvůrce. A to ne za účelem získání nějakého produktu, ale hlavně proto, že vidím, že to má smysl. I proto v Elite bloggers děláme každý měsíc Podpora start-upového projektu kdy vybereme každý měsíc nějakou malou českou firmu, která si zaslouží podpořit. Nevím, jak to bude s tímhle, zda bysme to měli značit, protože to je opět za účelem nějakého zisku (a to noví zákazníci, sledující apod.) pro danou firmu a vlastně i pro nás, protože vždy dostaneme daný produkt, abychom ho mohli nafotit, vyzkoušet a popsat. Ale zase to není za účelem získání proudktu, ale za účelem podpory.
Sama chci rozdělit, co je barter (tedy domluva, že dostanu produkt či službu za to, že se o nich zmíním) nebo co je podpora české firmy (tedy to není za účelem získání nějakého produktu či služby, ale za účelem podpory dané firmy). Je tu ale hodně tenký led a je mi jasné, že pokud člověk nechce být fér, tak by vlastně mohl říct u každého barteru, že to je za účelem podpory firmy. Tady si myslím, že je to hodně o čistém svědomí a vědomí, co daný člověk dělá.
Však to je naše platforma, naše sociální sítě a naše vztahy s čtenáři, které si léta budujeme. Je tedy na nás, jak to každý pojme a jak moc bude fér. Jsem asi naivní, ale stále si myslím, že s poctivostí se nejdál dojde.
Důležitých bodů je opravdu hodně a tak to shrnu ve zkratce:
- Neblogujte pouze kvůli spolupracím.
- Tuhle činnost musíte milovat a ony si vás ty spolupráce samy najdou.
- Stůjte si za svým.
- Nebojte se odmítat spolupráce.
- Nebojte se vyjádřit i negativní názor na věc. I to je recenze a každý firma (ať vám zaplatí či dá produkt) by s tím měla počítat. Je jasné, že sto lidí, sto chutí a tak není nutné firmu hned totálně odsoudit, ale jemně sdělit svůj názor. Každý krém nebude sedět každé pleti, každá bota nebude sedět každé noze a každý produkt nebude chutnat každé osobě. To je přirozené.
- Nebojte se oslovovat firmy, které byste chtěli propagovat. Vždy se dá něco vymyslet.
- Naceňte si svou práci. Není nic špatného si nacenit svou práci na set rtěnek, ale ani na několik tisíc. Je to jen váš čas, vy si musíte spočítat, co vám za to stojí.
- Nebojte se vysvětlit firmám, že to vše není jen o jedné fotce, ale například u foodblogera o tom, že musíte vymyslet recept, jet do obchodu, nakoupit, přivést suroviny, uvařit recept, nastajlovat ho, nakoupit si před tím vše potřebné k focení a to talíře, ubrousky, příbory, skleničky, ale také fotoaparát, objektivy, notebook, program na úpravu fotek atd., že to vše musíte nafotit, upravit, sepsat a poslat. Že tohle zabere den, někdy i dva. Možná díky tomuto rozboru pochopí, že 5 jogurtů je prostě málo.
- A hlavně! Není to jen o tomto receptu, ale o několikaletém budování si důvěryhodnosti u svých čtenářů a to zahrnuje stovky, u mě přes tisíc článků a receptů na blogu. Nemluvě o tvoření feedu na Instagramu a Facebooku, odpovídání na stovky zpráv denně (nepřeháním), komentářů, emailů, plánování schůzek s firmami (ač jsou kolikrát příjemné, tak to hned spolkne několik hodin času) a podobně.
- Když budete značit své spolupráce hashtagem "spolupráce", tak nemusíte používat dokola větu a hashtag "tohle není spolupráce", "tohle je koupené" a podobně. Přijde mi, že se tím člověk akorát snižuje. U reklamy také nehlásáte nahlas a neříkáte "ale pozor, tohle je spolupráce". Takže zkuste přistupovat k placené či barterové spolupráci stejně fér, jako k produktu, který jste si sami koupili. Když bude každá domluvená spolupráce označená a dáte jasně najevo svým čtenářům, že když u produktu tento hashtag je, tak se o spolupráci jedná a když tam není, tak se nejedná, zvyknou si na to a budou to brát automaticky. A to jde.
- V momentě, kdy budete značit barterovou a placenou spolupráci, tak si uvědomíte, kolik zbytečných spoluprací přijímáte, kolik nepotřebných produktů doma máte jen proto, že je to "zdarma" a jak moc se zaprodáváte. Přijímejte opravdu jen to, co vám dělá radost a co využijete.
- Nehoňte se za lajky, sledujícími, sledovaností a nesrovnávejte se. Musí vám to dělat hlavně radost. Jen tak si rozložíte svou energii a sílu, kterou dáváte do blogování.
- Poslední bod! Nenechte se sežrat spolupracemi. A to na oba směry. Někdo jich přijímá tolik, že jeho sítě jsou zahlceny reklamou a jsou tzv. chodícím teleshopingem. Někdo je zase extrém na druhou stranu a myslí si, že když něco a někoho doporučí jen tak, prostě zdarma dle svého uvážení, tak už mu jiné firmy nikdy nezaplatí. Je fakt, že možná tím narušíte spolupráci s nějakou potencionální firmou, která vás chtěla oslovit, protože jste zrovna doporučili jejího konkurenta, ale o tom to blogování je. Sice je super benefit to, že můžeme něco dostat zdarma či si přivydělat, ale stále si myslím, že by to mělo být přirozené a upřímné a hlavně by nám to blogování mělo dělat radost. A pokud v ruce držím sýr, který mi chutná a já vám ho chci tedy doporučit, tak vám ho prostě doporučím.
Důležité body pro čtenáře:
- Sledujte jen ty, kteří vás inspirují, baví a ty, ze kterých máte po shlédnutí fotky a stories dobrý pocit a úsměv na tváři.
- Nebojte se odsledovat ty, kteří ve vás evokují negativní pocit a myšlenky.
- Není nic špatného na tom začít opět sledovat toho, koho jsme před nějakou dobou odsledovali. Cesty nás něčím spojily, poté se rozdělily a nakonec se zase spojily. Já jsem třeba v minulosti sledovala několik maminek, jenže když jsem nemohla otěhotnět, tak sledování jejich štěstí mě trápilo a prohlubovaly se moje negativní myšlenky. A tak jsem je odsledovala a v momentě, když jsem otěhotněla jsem je zase začala sledovat a čerpala od nich rady a inspiraci.
- Sledujte tedy jen ty, se kterými byste chtěli třeba trávit čas i v osobním životě. V tom byste se také nebavili s tím, kdo je vám nesympatický či vás denodenně vytáčí.
VÝSLEDKY ANKETY!
Teď vás asi zajímá, jak dopadla anketa. Dala jsem vám několik otázek a to:
- Chcete anonymní výsledky? 91% ano 9% ne
- Víte, co znamená hashtag #ad? 71% ano 29% ne (ad = advertisement = reklama)
- Je pro vás důležité značení reklamy? 70% ano 30% ne
- Chcete vědět, jak to mám já se spolupracemi? 94% ano 6% ne
V anketě odpovídalo přes 5 tisíc lidí.
Jaká reklama na IG vás v poslední době kladně zaujala?
Odpovědí přišlo opravdu, opravdu hodně a tak vyberu ty, které se často opakovaly.
Utukutu
Coca cola a Colin
Vogue
Fruksack a Saaczech
Joolz
Birell
Renovality
Almarka
Nespresso
Loccitane
Raifaisen Airport loungue
Instax
Menstruační kalíšek
Šumavská maringotka
Mile
Nic
a další...
Jaká reklama na IG vás v poslední době obtěžovala?
Odpovědí přišlo opravdu, opravdu hodně a tak vyberu ty, které se často opakovaly.
Tady to ale bylo jednoznačný!
Wolt
Tous
Daniel Welington
Lush
Iqos
Foreo
Všemožné plenky
Cointreau (ta mě osobně třeba vážně bavila díky influencrům, kteří do ní byli zahrnuti a díky tomu, jak krásně to zpracovali)
Pak se méně opakovalo:
Wish a jiné asijské obchody
Pribináček
Magnum (vůbec nevím, že na to něco běželo)
Vogue
Na-ked
Granko (tohle mě třeba také minulo)
Garnier
Všechny supermarkety (nejvíc Kaufland, Lidl, Penny)
a další
Komu na IG věříte:
Dále mi přišlo několik set jmen a i spousta, které vůbec neznám. Vypíšu tedy opět ty, kteří se opakovali častěji.
Hodně lidí mi psalo, že mně. To mě opravdu těší, ale je mi jasné, že je to tím, že odpovídali moji čtenáři. Nejsem tak naivní a je mi jasné, že kdyby se ptal někdo jiný, tak se určitě zobrazím i v těch, kterým někdo nevěří.
My cooking diary
Tereza in Oslo
School of style
School of life
Kovy
Aki Votrubová
Petra Lovely hair
Barušminky
Jana Duff
A cup of style
Za normální holky
Shopaholic Nicol
Dominika.po
Cukrfree
Similife
Leoš Mareš
Svět podle Lu
Get the louk
Lucka Ouřadová
a další...
Kom na IG nevěříte, kdo vás zklamal:
Nechci poutat válku a tak si tyto výsledky nechám pro sebe. Zajímavá byla ale pestrost jmen. Objevovalo se tu několik jmen a to poměrně často z výše uvedených jmen. Je tedy na tom krásně vidět, jak to celé je o daném pohledu. Někdo může být někomu sympatický a na sto procent mu věří a někomu vůbec a nevěří mu ani nos mezi očima.
Každopádně asi každý má své svědomí a tak musí přehodnotiti to, jak moc chce být fér ke svým sledujícím a jak moc si jich tedy váží.
Otázky, které jste mi kladli:
Vybídla jsem vás před pár dny a moc vás už neodpovědělo. Je fakt, že článků na toto téma vyšlo poměrně dost a tak jste asi už na vše dostali odpovězeno. Ale i tak jich pár přišlo.
Požadují firmy přehledy shlédnutí, příspěvku či jaká kritéria mají pro výběr blogera, se kterým chtějí spolupracovat?
Když máme spolupráce skrze EB, tak se vždy zasílá klientovi statistika. I proto je to benefit pro firmu navázat spolupráci skrze ně. Já ji ale většinou zasílám, i když jí mám mimo EB.
Kolikrát mě ale překvapí, že mě osloví firma (většinou agentura, která to zprostředkuje), která statistiky nechce. Nemá tedy ponětí, zda na můj blog přijde denně 20 lidí nebo 10 000 lidí. Ono totiž neznamená, že když má někdo na Instagramu 70 000 lidí, tak jeho blog bude úspěšný a naopak. V podstatě jde těmto firmám jen o to, zahltit sociální sítě a říct klientovi, jak kampaň byla úspěšná. V celku to tak ale většinou není a jen to otráví půlku sledovatelů na Instagramu. Proto opět opakuji, jak firmy, tak influestři, vybírejte si pečlivě s kým spolupracujete. Je lepší mít méně influencrů na dlouhodobou spolupráci, než zahltit trh a otrávit všechny. Viz zmíněné Foreo.
Když teď měsíc transprentnosti končí, znamená to, že zase většinu reklam označovat nebudete?
Není tomu tak. Měsíc transprentnosti znamená to, že v tento měsíc se o tomto tématu aktivně mluvilo a vybídlo influesry, aby značili a čtenáře, aby se ptali. Značit se ale dle zmíněných pravidel bude nadále. Tedy ten, kdo je fér.
Jak poznat, že si někdo kupuje sledující?
Upřímně nevím. Nikdy jsem to nedělala. Dříve to šlo poznat tak, že profil, který měl 100 000 sledujících a 300 lajků u fotky, tak to většinou koupené měl. Pak ale přišla další funkce a to, že se dají koupit i lajky. Nejvíc to ale asi poznáte dle reakcí. Tedy komentářů. Je to tedy určitý poměr lajků, komentářů vs. počet sledujících. Když má profil 150 000 sledujících a žádný komentář, je to divný.
Kdo a co tebe štve na spolupracích?
Celkově asi nic, protože se obklopuji lidmi, kteří jsou fér a když nejsou úplně, tak se s nimi snažím o tomto tématu bavit a většinou dojdou k tomu, že fér jsou. Jak já říkám, žiji v takové naivní bublině plné lidí, kteří jsou na stejné vlně jako já a tak mám pocit, že je vše stále v pořádku.
Celkově mi ale asi vadí to, že plno lidí přijímá spolupráce jen proto, že to je "zdarma" a je jim jedno, co to je. Pak jim doma leží tuny kosmetiky, oblečení a jídla, které prochází, protože nemají šanci to sníst. Je to neekologický a vlastně úplně zbytečný. Také mi není příjemné, když někdo tvrdí, jak si něco koupil a přitom sama vím, jak to chodí. Kolikrát jsem totiž fungovala jako ten, který danou spolupráci s lidmi domlouval a on o tom ani neví. Tímto si totiž přivydělávám a pomáhám firmám s komunikací. Nakonec mi trochu vadí, že si firmy neváží blogerů a influensrů. Neuvědomují si, kolik práce za jedním postem je a kolik práce za udržením kvalitního profilu stojí. Bohužel si tuhle cenu ale snižujeme sami tím, že přijímáme nefér nabídky opět jen proto, že to je "zdarma".
Kočárek máš také v rámci spolupráce?
Ano, tato reklama byla přiznaná v několika článcích a u některých postů. Ale jak jsem vysvětlovala, značím jen tolik postů, kolik je hodnota dané věci. Například, když dostanu věc v hodnotě 10 tis a já si cením svou fotku na IG v hodnotě 1 000 Kč, tak jim za to udělám 10 značených postů. Ostatní beru tak, že to je jen další doporučení, které vám chci předat. Tato spolupráce je s firmou Crystal baby.
Jinak spolupráci s kočárem Joolz jsem navázala až ve chvíli, kdy jsem si daný kočárek chtěla koupit. V tu chvíli vznikl nápad, zkusit to nastavit jako spolupráci. Proč to tedy nepřijmout? Neznamená to ale, že bych si za ním nestála. Díky mému doporučení si ho koupilo několik mých kamarádek a jsou stejně nadšené jako já.
Jaká spolupráce byla nejvýnosnější a která naopak?
Na tohle asi neznám odpověď. Protože nevím, zda to počítat na peníze, na počet produktů, které jsem v rámci spolupráce dostala či na to, co mi daná spolupráce dala. On ten vztah s firmou a produktem je vlastně také druh odměny. Já to tak vnímám.
Když už transparentnost, tak se vším všudy včetně částky za nejvýnosnější spolupráci?
Na tuto otázku jsem se ptala vás. A to na to, zda to mám psát, zda to už není spíše o drzosti než transparentnosti. Myslím si, že dostačující je napsat hashtag spolupráce a nemusíme psát k danému postu částku či počet produktů, které jsme v rámci spolupráce dostali.
Na sdílení této otázky jsem dostala několik set odpovědí, že to snad daný člověk nemyslí vážně. 3 lidi mi ale napsali, že se nemám divit, že když sdílím svůj život, tak je jasný, že bych měla veřejně sdílet i to, kolik si vydělám.
Já si ale myslím, že to úplně normální není. Pokladní také nemá napsáno na čele, kolik má zrovna za směnu. Obchodák také nemá napsáno na ruce, kolik si vydělal za uzavření obchodu. A právník také u soudu nemá přicvaknutou cenu na saku, kterou dostal za obhajobu klienta. A věřte, sice sdílím svůj život, ale stále sdílím jen to, co chci sdílet. Ač to tak pro mnohý nevypadá :-)
Otázky, které jste mi kladli:
Vybídla jsem vás před pár dny a moc vás už neodpovědělo. Je fakt, že článků na toto téma vyšlo poměrně dost a tak jste asi už na vše dostali odpovězeno. Ale i tak jich pár přišlo.
Požadují firmy přehledy shlédnutí, příspěvku či jaká kritéria mají pro výběr blogera, se kterým chtějí spolupracovat?
Když máme spolupráce skrze EB, tak se vždy zasílá klientovi statistika. I proto je to benefit pro firmu navázat spolupráci skrze ně. Já ji ale většinou zasílám, i když jí mám mimo EB.
Kolikrát mě ale překvapí, že mě osloví firma (většinou agentura, která to zprostředkuje), která statistiky nechce. Nemá tedy ponětí, zda na můj blog přijde denně 20 lidí nebo 10 000 lidí. Ono totiž neznamená, že když má někdo na Instagramu 70 000 lidí, tak jeho blog bude úspěšný a naopak. V podstatě jde těmto firmám jen o to, zahltit sociální sítě a říct klientovi, jak kampaň byla úspěšná. V celku to tak ale většinou není a jen to otráví půlku sledovatelů na Instagramu. Proto opět opakuji, jak firmy, tak influestři, vybírejte si pečlivě s kým spolupracujete. Je lepší mít méně influencrů na dlouhodobou spolupráci, než zahltit trh a otrávit všechny. Viz zmíněné Foreo.
Když teď měsíc transprentnosti končí, znamená to, že zase většinu reklam označovat nebudete?
Není tomu tak. Měsíc transprentnosti znamená to, že v tento měsíc se o tomto tématu aktivně mluvilo a vybídlo influesry, aby značili a čtenáře, aby se ptali. Značit se ale dle zmíněných pravidel bude nadále. Tedy ten, kdo je fér.
Jak poznat, že si někdo kupuje sledující?
Upřímně nevím. Nikdy jsem to nedělala. Dříve to šlo poznat tak, že profil, který měl 100 000 sledujících a 300 lajků u fotky, tak to většinou koupené měl. Pak ale přišla další funkce a to, že se dají koupit i lajky. Nejvíc to ale asi poznáte dle reakcí. Tedy komentářů. Je to tedy určitý poměr lajků, komentářů vs. počet sledujících. Když má profil 150 000 sledujících a žádný komentář, je to divný.
Kdo a co tebe štve na spolupracích?
Celkově asi nic, protože se obklopuji lidmi, kteří jsou fér a když nejsou úplně, tak se s nimi snažím o tomto tématu bavit a většinou dojdou k tomu, že fér jsou. Jak já říkám, žiji v takové naivní bublině plné lidí, kteří jsou na stejné vlně jako já a tak mám pocit, že je vše stále v pořádku.
Celkově mi ale asi vadí to, že plno lidí přijímá spolupráce jen proto, že to je "zdarma" a je jim jedno, co to je. Pak jim doma leží tuny kosmetiky, oblečení a jídla, které prochází, protože nemají šanci to sníst. Je to neekologický a vlastně úplně zbytečný. Také mi není příjemné, když někdo tvrdí, jak si něco koupil a přitom sama vím, jak to chodí. Kolikrát jsem totiž fungovala jako ten, který danou spolupráci s lidmi domlouval a on o tom ani neví. Tímto si totiž přivydělávám a pomáhám firmám s komunikací. Nakonec mi trochu vadí, že si firmy neváží blogerů a influensrů. Neuvědomují si, kolik práce za jedním postem je a kolik práce za udržením kvalitního profilu stojí. Bohužel si tuhle cenu ale snižujeme sami tím, že přijímáme nefér nabídky opět jen proto, že to je "zdarma".
Kočárek máš také v rámci spolupráce?
Ano, tato reklama byla přiznaná v několika článcích a u některých postů. Ale jak jsem vysvětlovala, značím jen tolik postů, kolik je hodnota dané věci. Například, když dostanu věc v hodnotě 10 tis a já si cením svou fotku na IG v hodnotě 1 000 Kč, tak jim za to udělám 10 značených postů. Ostatní beru tak, že to je jen další doporučení, které vám chci předat. Tato spolupráce je s firmou Crystal baby.
Jinak spolupráci s kočárem Joolz jsem navázala až ve chvíli, kdy jsem si daný kočárek chtěla koupit. V tu chvíli vznikl nápad, zkusit to nastavit jako spolupráci. Proč to tedy nepřijmout? Neznamená to ale, že bych si za ním nestála. Díky mému doporučení si ho koupilo několik mých kamarádek a jsou stejně nadšené jako já.
Jaká spolupráce byla nejvýnosnější a která naopak?
Na tohle asi neznám odpověď. Protože nevím, zda to počítat na peníze, na počet produktů, které jsem v rámci spolupráce dostala či na to, co mi daná spolupráce dala. On ten vztah s firmou a produktem je vlastně také druh odměny. Já to tak vnímám.
Když už transparentnost, tak se vším všudy včetně částky za nejvýnosnější spolupráci?
Na tuto otázku jsem se ptala vás. A to na to, zda to mám psát, zda to už není spíše o drzosti než transparentnosti. Myslím si, že dostačující je napsat hashtag spolupráce a nemusíme psát k danému postu částku či počet produktů, které jsme v rámci spolupráce dostali.
Na sdílení této otázky jsem dostala několik set odpovědí, že to snad daný člověk nemyslí vážně. 3 lidi mi ale napsali, že se nemám divit, že když sdílím svůj život, tak je jasný, že bych měla veřejně sdílet i to, kolik si vydělám.
Já si ale myslím, že to úplně normální není. Pokladní také nemá napsáno na čele, kolik má zrovna za směnu. Obchodák také nemá napsáno na ruce, kolik si vydělal za uzavření obchodu. A právník také u soudu nemá přicvaknutou cenu na saku, kterou dostal za obhajobu klienta. A věřte, sice sdílím svůj život, ale stále sdílím jen to, co chci sdílet. Ač to tak pro mnohý nevypadá :-)
PÁR BODŮ NA ZÁVĚR!
Chybami se člověk učí a já se snažím z každé zkušenosti odnést to dobré, ale i to zlé a poučit se. Neříkám, že jsem vždy dělala vše správně. Hodně jsem například tápala v tom, jak značit barter. A tak jsem třeba zmínila to, že je daný produkt ve spolupráci, ale dál to neřešila, ale to se teď změní. Od teď to bude tak, že jakmile bude u produktu #spoluprace, tak je to domluvená spolupráce na domluvené zmínce a když to tam nebude, tak to doporučuji dle svého rozhodnutí bez domluvené spolupráce, tedy domluvení kolik postů za danou věc vytvořím.
Jak to chodí:
Druhů spolupráce a nastavení je mnoho, ale uvedu jeden jednoduchý příklad.
Firma mi dá například kalhoty (plus někdy nějakou finanční částku) za to, že je zviditelním. Domluvíme si to, že za dané kalhoty a finance jí připravím 1 článek, 2 fotky na Ig, 3 Instastories a 1 příspěvek na Fb. Tedy za to, že od ní dostanu kalhoty a třeba ty peníze, tak ona ode mě dostane tento domluvený balíček postů. Ale je jasné, že kalhoty budu nosit i nadále a můžete je vidět na nějakých fotkách či se o nich mohu zmínit i v budoucnosti. Každopádně to už nebudou vyžádané a domluvené posty od firmy a tak to už není post, za který jsem nějak odměněna, tedy ten post není sponzorovaný a tedy v rámci spolupráce. Uf. Je to složitý, co? Ani se nedivím, že v tom máte zmatek. Ale slibuji vám jedno. Ono si to jednou sedne :-)
Jak to tedy teď bude u mě a jak to vidím já?
- Každý domluvený příspěvek (a to jak placený, tak barter) bude dle pravidel Měsíce transparentnosti značen #spoluprace. Každý domluvený článek (a to jak placený, tak barter) bude označen větou "Tento článek vznikl ve spolupráci s...".
- Je jedno, zda na začátku, uprostřed či na konci, vždy bude ale viditelně a srozumitelně označen.
- I barter je placená spolupráce. Je jen na každém blogerovi a influencerovi, zda si nechá zaplatit balíčkem sušenek, drahou kabelkou, zájezdem či penězi. Vše by mělo ale být značené #spoluprace.
- Měsíc transparentnosti neznamená, že budeme transparentní jen v měsíci srpnu, ale že v tomto měsíci o tom budeme více mluvit a edukovat okolí. Transparentní budeme už pořád.
- Pokud máte pochybnosti, tak se ptejte. Ptejte se nenásilně, nejlépe diskrétně a třeba v soukromé zprávě. Nerozpoutá to války v komentářích a jen tak se daný bloger či influencer může nad tím, co dělá třeba špatně zamyslet nebo se férově obhájit.
- Sledujte jen ty, kteří ve vás vzbuzují kladné emoce. Kdo ve vás vytváří negativní emoce, závist a pochybnosti, ten vám za sledování, tedy váš čas nestojí.
- Myslete na to, že není pravidlem, že například na stejné akci jsou všichni blogeři placeni. Může tam být pozváno 9 blogerů, 3 za to dostanou zaplaceno (vyjednali si to a firma s tím neměla problém), 3 to mají barterem a 3 tam jsou jen tak na kukačku. Proto vás může někdy zmást, že někdo to značí a někdo ne. Ale nikdy není nic špatného na tom, danému blogerovi slušně napsat a zeptat se, proč člověk XY to značí a tento ne. A dozvíte se pravdu. Snad.
Kdo to dočetl až sem, tak klobouk dolů a velké dík.
S láskou, vaše Kačí
S láskou, vaše Kačí
V zahraničí je také zcela běžné, že ze spoluprácí platí ať už blogger nebo veřejně známá osobnost daně a je tomu tak i v případě, že dostane produkty zdarma ve vysších cenových relacích jako je právě kočárek, mobil, fotoaparát apod. Jak je tomu v Čechách? Daníte? Děkuji za odpověď.
OdpovědětVymazatAno, i barter podléhá danění.
Vymazat