ZE ŽIVOTA: JAK A ČÍM SE STRAVUJE TOBÍNEK

Tento článek byl připraven ve spolupráci s firmou Nutricia.

Už dlouho od vás dostávám dotazy, jak se Tobínek stravuje a tak jsem si řekla, že je na čase sepsat o tom článek.

Tobínek je naštěstí (musím zaklepat) dítě, které jí. A jí rádo. Jí pořád. V podstatě mohu říct, že od chvíle, co má příkrmy je opravdu spokojené dítě. O tom, jak nám mezi pátým a šestým měsícem začal radikálně hubnout jsem vám už psala na blogu (ZDE). Ve zkratce se dělo to, že jsem chtěla plně kojit do ukončeného 6. měsíce, ale Tobínek začal být velmi neklidný, uplakaný, dával si vše do pusinky, křečovitě si tam strkal ručičky a začal hubnout. Zprvu jsme si mysleli, že to jsou zuby, pak jsme se báli, že to je nějaká nemoc, která byla díky testům naštěstí vyvrácená a tak nám paní doktorka doporučila v 5. měsíci a 1. týdnu začít pomalu přidávat zeleninové a další příkrmy a nadále kojit. Změna byla ihned vidět. Najednou z něj bylo zase klidné, usměvavé a hlavně spokojené miminko.

Se skladbou příkrmů jsem se seznamovala až do jeho ukončeného roku. Do té doby jsem měla někde vzadu takového toho čertíka, který dělal ty ty ty a upozorňoval mě, abych si opravdu dávala pozor na to, co mu dávám. Od ukončeného jednoho roku dítě už smí téměř vše a tak tento čertík zmizel a já jsem rapidně klidnější, že mu mohu dát ochutnat to i tamto a nemusím u toho tolik přemýšlet. Samozřejmě nad tím stále přemýšlím, ale už se tolik nebojím, jak v začátcích. Ale jako i předchozí, tak i tato etapa byla nová a tak je jasné, že to maminka prožívá možná více, než by musela. Ale to určitě znáte samy. Také jste to tak měly?

Od ukončeného roku má Tobínek opravdu pestrou stravu. Jí v podstatě to stejné, co my. Jen v lehce upravené verzi, například bez soli a přidaných cukrů. Velkou výhodou je, že my jíme poměrně zdravě, hodně ryb a milujeme kdejaké luštěniny, obiloviny, zeleninu a ovoce. Takže rozdíl mezi naším jídlem a jeho je téměř nulový. Třeba takovou snídaní máme většinou úplně stejnou a jelikož jídlo z maminčiny misky chutná vždycky lépe, tak jí kolikrát udělám více do jedné misky a jíme společně na střídačku.

Jelikož poměrně často dávám nějaké tipy na jídlo pro děti a dokonce na Instragramu jsem založila hashtag #babysmoothmenu, pod který dávám recepty na dětské menu, tak mi chodí od vás otázky, co Tobínek jí, jak často a kdy jsem co zařadila.

Hned na začátek řeknu, že kdy jsem co zařadila si už moc nepamatuji. Jen vím, že jogurt jsem začala dávat v 8. měsíci a ostatní mléčné produkty až po ukončeném roce. Hodně lidí a různé studie mají na toto téma jiný názor, ale já se řídila tak trochu selským rozumem, trochu mateřským instinktem, radami odborníků a také sem tam inspirací na internetu (v odborných článcích).

Stále jsem ale přísná máma a nedávám mu věci, které si uznám za ty, že je ještě ke svému životu nepotřebuje. Spousta lidí mě kvůli tomu nechápe a říkají mi, že stejně, až půjde do školky, tak to ochutná. Nebo že s druhým dítětem to už takhle nepůjde. Ano, nejsem naivní a je mi jasné, že sladkosti jednou v životě asi jíst bude. A bránit mu v tom nebudu. Sama je sem tam jím. Ale říkám si, že dokud jeho stravu mohu ovlivňovat k lepšímu, tak to dělat budu. Ale svět se nezbořil ani ve chvíli, kdy jsem byla s kamarádkou v dětským koutku a on si vzal od jejího syna mini dětskou sušenku. Ač je dětská, tak cukr obsahuje. Já bych mu jí v nejbližší době nekoupila (čímž neříkám, že mu jí někdy v budoucnu nekoupím, ale nyní to v nejbližších měsících neplánuji), ale než abych mu jí vytrhla z ruky, poslouchala šílený brekot a řešila situaci, že by nechápal proč stejně staré dítě může a on ne, tak jsem se usmála a řekla jsem, že jednou to přijít muselo. Názory se mění a je stále důležité myslet na to, že vše děláme ku spokojenosti nás i dětí a vše bychom měli řešit selským rozumem.

BĚŽNÝ DEN TOBÍNKA

6:00

Nutrilon, po kterém občas ještě na hodinu až dvě usne.

Tobínkovi dáváme kojenecké mléko od jeho ukončeného 8. měsíce a to z důvodu odstavení. O tomto jsem vám již také psala (ZDE). Kdo jste četli předchozí články tak víte, že jsem mu dávala Nutrilon ProNutra, na kterém krásně prospíval. Po návratu z Utrechtu (zde se nachází laboratoř Nutricie) jsem věděla, že na trh zanedlouho přijde něco nového. Nová formule kojeneckého mléka, které je zase složením o kus blíže mateřskému mléku. Už tam jsme tedy nakousli téma postbiotika.

Probiotika a prebiotika vám určitě už něco říkají, ale co postbiotika? Pro mě to byl úplně nový termín.

Postbiotika jsou bioaktivní složky produkované potravinářskými mikroorganismy v průběhu fementace, které mohou pozitivně modulovat mikroflóru a imunitní systém. 

Postbiotika v kojenecké formuly jsou tedy schopné ovlivňovat imunitní systém.

Nutricia na základě svých výzkumů vyvinula novou generaci mlék Nutrilon s unikátní klinicky testovanou směsí prebiotik a postbiotik (prospěsných látek) po vzoru mateřského mléka a taktéž s obsahem omega 3 a omega 6 a všech potřebných vitamínů a minerálů. Tento Nutrilon je již na trhu pár měsíců. Liší se složením (je zase o kus blíže složení mateřského mléka) a vzhledem obalu (světle modrý). 

9:00

Snídaně

Snídáme vždy společně. Já si připravím kávu, Tobínkovi připravím lahvičku s vodou či čajem. K tomu většinou snídáme společně bílý jogurt s čerstvým ovocem, semínky a někdy přidám hrstku vloček. Ovoce měním dle sezónnosti a také dle toho, co mám v lednici a co Tobínek zrovna preferuje. Někdy je to banán, někdy maliny, borůvky, jahody, ostružiny, angrešt, rybíz nebo třeba meruňky, broskve či i tropické mango, ananas nebo mučenku. Tu přímo miluje. Celkově vlastně miluje spíše kyselé ovoce, než to sladké.

O semínkách jsem se dočetla, že se mohou zařazovat už okolo 8 měsíce.Ořechy také. Jen je potřeba dávat pozor na to, aby je dítě nevdechlo. Proto jsem je vždy ze začátku rozemlela. Také je potřeba si dát pozor na to, zda je v rodině někdo alergický na ořechy, protože takové vlašské a arašídy jsou hodně agresivní a tak mohou alergii vyvolat. Tyto druhy se doporučují zprvu dávat opravdu po trošce a nejlépe až po ukončeném prvním roce. Přesně tak jsem postupovala. Jelikož u nás nikdo alergický na ořechy není a já s Artym vůbec na nic, tak jsem byla o něco klidnější a vše nakonec opravdu prošlo v pořádku.

Teď mě napadlo, že mu občas ke snídani udělám míchané vajíčko. To on miluje. Na pánev naliji trošičku vody a přidám vajíčko, společně to promíchám do konzistence míchaných vajíček. Díky trošce vody se nepřipaluje a zůstanou vláčná.

10:00

Dopolední spánek

11:00

Svačina

Ke svačině většinou Tobínek dostane kousek čerstvého ovoce nebo zeleniny. Nebo také moje vyhlášené placičky. Recepty opět najdete pod hashtagem babysmoothmenu. Jeho nejoblíbenější jsou batátové. Ty nám vždy zachrání dny, kdy rostou třeba zuby nebo z důvodu horka nechce téměř nic jíst. Když jsme na cestách, ve městě, prostě je v kočárku tak si i třeba žužlá kousek pečiva anebo křupíka. Těm ale moc nedá.

12-13:00

Oběd

Příkrmy se snažím připravovat doma. Co si budeme povídat, je to ekonomičtější a zelenině od farmářů věřím. Produkty odebírám od farmářů ke kterým mám důvěru. Některé jsem dokonce navštívila díky blogování osobě. Stále pro něj kupuji především v bio kvalitě. Ale když není, tak už se svět nezboří. Hodně jsem to řešila do cca jeho prvního roku. Nezastírám, že máme doma vždy zásobu skleniček. Doba je taková, tak proč jich nevyužít. Jsou tam hlavně z toho důvodu, když zelenina není už úplně čerstvá, nechce se mi nebo nemám sílu vařit anebo nám dojde. Také je používám na cesty. Chvíle, kdy jsem si i do hotelu brala vařič na příkrmy je pryč. Skladování zeleniny v barové ledničce je opravdu nepraktické. To jsem si na vlastní kůži vyzkoušela :-D. Proti skleničkám nic nemám a věřím jim. Jen je dobré číst etikety, protože ve spoustě se skrývá sůl a dost často cukr. Z těch drogérkových kupuji Hami  (složení má super) a nejčastěji ty červené. Rajčatové rizoto, boloňskou omáčku s těstovinou a rybou. To jest ty, které zanechávají ty nejvíc nevypratelné skvrny :-D. Ale objednávám i třeba z bedýnek a to BabyBio nebo Ovocňák. U skleniček si tolik nezakládám na bio kvalitě, ale na tom, aby to bylo přidané soli a cukru. Testy jsou totiž na ně dost přísné. Vždy je to v kojenecké kvalitě surovin. To znamená, že například stejně jako bio neobsahují pesticidy, ale jsou kontrolovány i na nepřítomnost těžkých kovů (ideální u ryb z volného rybolovu) a i nepřítomnost plísní a mykotoxinů, které se občas v bio zelenině vyskytuje.

Když ale vařím doma, tak se snažím používat opět sezónní zeleninu. Vždy mám také v ledničce batát, mrkev, rajče, cuketu. Tobínek miluje do jemna nebo hruba rozmixované batátové pyré pouze z batátu, smíchané s uvařenou quinoou a lososem. Také miluje například klasickou bramboru s mrkví, kukuřicí a hráškem. Tohle jí od podání prvních příkrmů a miluje to doteď.

Takový tip na vaření masa. Kupovat stále čerstvé v mini porci je nepraktické. Proto vždy koupím kousek lososa, tresky a telecího, uvařím postupně na páře, rozmixuji nebo pokrájím s trochou vody zbylé z vaření na páře a vložím do tvořítka na led. Zamrazím a poté vyklepnu do pytlíku. Vždy, když potřebuji kousek masa, tak vezmu zamraženou kostku masa a vložím do skleničky. 1 kostka = doporučená 1 porce masa na den. Je to praktické a máte dobře upravené maso vždy po ruce.

15:00

Svačina

K odpolední svačině má většinou ovocné pyré. Někdy ho mixuji/strouhám/krájím ze syrového ovoce, někdy z uvařeného. Většinou ale z toho syrového. Vezmu například jablko, trochu vody a vložím do smoothie makeru. Rozmixuji do hladka. Poté přidám to, co mám. Banán nebo třeba hrušku, také je super jahoda, malina, borůvky, broskev, třešně, ale také mrkev. Někdy dělám dvojsložkové, někdy vícesložkové. Když chci zachovat barvu, tak přidám kapku citronu. Snažím se nejčastěji krmit lžičkou a nedávat do krmícího pytlíku. Děti si rády na tohle pohodlí zvykají a pak nechtějí jíst lžičkou. A jelikož těchto případů mám kolem sebe hodně, tak se tomu raději vyhýbám. Příkrmy je dobré tedy od cca 8. měsíce připravovat s hrubšími kousky, aby děti začaly postupně používat žvýkací svaly, které jsou důležité pro rozvoj řeči.

Proto mu dávám občas pyré, občas nahrubo nastrouhané, ale jsem zastánce kousání a tak mu stále během dne servíruji na talířek či do krabičky s sebou různé druhy ovoce, které si může dle chuti zakousnout či jen žužlat a masírovat tím dásně.

17:00

Další  svačina

Občas jsou v kurzu na svačinku i výše zmiňované placičky. Ty jsou totiž u nás v kurzu každý den. Píši schválně u nás, protože se musím přiznat, že jich udělám vždy tak 40 ks a většinu sníme spolu s Artym :-D.

Tyhle dvě svačiny ale nijak nedodržuji na čas. V podstatě žádné jídlo nedodržuji přesně na čas. Hodně záleží v kolik se Tobínek vzbudí, jestli někam hned jedeme nebo jsme celý den doma. Také dle toho, zda má hlad dřív nebo mi na jídlo dělá „ne ne“. Než mu to nutit, tak počkám půl hodiny či hodinu a zkusím mu jí dát znovu. Co rozhodně nechci je zprotivení jídla.

19:00

Večeře

K večeři Tobínek dostává kaši. Dlouho preferoval nemléčnou a upřímně jsem sama nevěděla, jak s tou mléčnou nakládat. Když jsem kojila, tak jsem mu kaši s kojeneckým mlékem dělat nechtěla. Když přešel na kojenecké mléko, tak jsem zase nevěděla, jak počítat denní dávku. Nějaká je totiž rozepsaná na krabici od kojeneckého mléka, ale další mléko je v kaší. Jsem strašně tabulkový člověk a s tímhle jsem nevěděla, jak naložit . Stejně je to roztomilé, jak my prvorodičky některé věci až moc prožíváme. Ale je to tak. Každopádně jsem tohle řešila s výživovou poradkyní pro děti a ta mi řekla, že kaše se dává dle chutě dítěte. Většinou se zamíchá dle požadované hustoty (Tobínek řídké převážně odmítá) do 150 ml převařené vody. Celkově mléko ani kaši není potřeba řešit tabulkově. Doporučené dávky na obalu ukazují minimální dávku, ale když je dítě více žravé, tak mu dopřejme. K tomuhle jsem v minulosti došla i s kojením. Už bych asi nikdy nekojila dle tabulky, dle předepsaných intervalů, ale dle potřeb dítěte. Jako každý z nás, tak i dítě má různé trávení, různou potřebu velikosti jídla a také různou sílu, tedy kolik mléka dokože vysát, než mu dojdou síly a usne. To je ale na úplně jiný článek.

Ale je fakt, že Tobínek nemléčné kaše miloval a miluje doteď. Dokonce je měl radši úplně samotné a když jsem mu tam rozmačkala banán či jahodu, tak to hned odmítal. Nikdo tohle moc nechápal, ani já. Ale sám si řekl.

Nyní mu už sem tam kupuji mléčnou kaši. Minimálně s nějakou příchutí, většinou čistou a raději mu jí sama dochutím čerstvým ovocem. Když ale s příchutí, tak mu jí mixuji půl na půl s nemléčnou bez příchutě. Samotné mi to přijde dost sladké. A když mu to chutná, proč ne .

20:00

Nutrilon ke spánku

Když jde Tobínek spát, tak si v ručičkách odnáší lahev s Nutrilonem. Tuto lahev musíme připravovat opravdu minutu před tím, než jde spát, protože když vidí klidně jen prázdnou lahev, hned si sedne pod kuchyňskou linku, začne na ní ukazovat, plakat a říkat ňam ňam. A je jedno, zda je vteřinu či hodinu po dojedení kaše.

S lahvičkou ho položíme do postýlky, dáme mu pusinku, pohladíme ho, pustíme panáčka s ukolébavkou a poklepkáváme na zadečku. Odcházíme, až když zabere. U uspávání se střídáme, ale je pravdou, že poslední dny s růstem zoubků to je po celý den poměrně náročné a tak to dopadá tak, že já sedím na křesle, koukám do bílé zdi a Arty se ujímá uspávání. V tuhle chvíli si vždy říkám, jak má Tobínek toho nejlepšího tátu pod sluncem. Umí to s ním bravůrně, nikdy neztrácí trpělivost, nezvedá na něj hlas a klidně ho uspává hodinu. Prostě táta snů.

2-4:00

Buzení

Do nedávna se v tomto rozmezí Tobínek pravidelně budil. On se budí i vícekrát (stále 3-5x za noc), ale v tento čas vždy vyžadoval mléko. Dle doporučení na obalu měl a stále má nárok na 3 lahvičky denně. Je ale pravdou, že zanedlouho bychom ho chtěli odplenkovat a tak by bylo dobré s tímto mlékem přestat, protože jeho plenka dostává zabrat. Já si ale říkala, že pokud ho opravdu chce (a že jsme zkoušeli dávat vodu, čaj, dudlík, otočit, hladit a on stále řval ňam ňam a uklidnil se, až když jsme mu to mléko donesli), tak mu ho dávat budu. Tohle se ale mění každým dnem. Někdy vydrží bez mléka celou noc, někdy chce i 3 lahve a přes to vlak nejede. Až ho budeme odplenkovávat, tak uvidíme, jak na tom bude a zda o to mléko bude mít vůbec ještě v noci zájem. Kdyžtak to budeme řešit i nočním posazováním.

Jen co jsem si tohle řekla, tak se sice nepřestal budit, ale nyní mu stačí cucnout vody, otočit na bok a spí. 

Stejně tak se snažím dodržovat denní dávku kojeneckého mléka dle návodu a k tomu pestrou stravu, ale když byla ta horka a Tobínkovi rostly zuby a nechtěl téměř nic jíst, jen stále ukazoval na lahvičku, tak jsem mu jich dala více. Jedna věc, která totiž není rozhodně tabulková a dle předpisů je mateřství. Tam to chce používat mateřský instinkt a konzultovat ho s nějakými odborníky. Já vše konzultuji s naší naprosto úžasnou pediatřičkou a pak odborníky na Nutriklubu. Na ten jsem vás už také odkazovala a vážně mohu říci, že tam sedí samé úžasné ženy, které mi nejedenkrát pomohly.

SHRNUTÍ

Za dobu, než jsem dopsala tento článek, tak se změnilo pár věcí. Dva spánky jsme stáhli do jedno přes poledne, ale jídlo stále sedí. Každopádně u jídla nemluvím o množství, takže to může vypadat, že toho jí strašně moc. Ale někdy sní proužek jablka a někdy celé. Je to opravdu každým dnem jiné.

Kdybych měla ale shrnout to, co Tobínek momentálně jí, tak to jsou všemožné mléčné výrobky, ale pouze ty čerstvé. Jsou to totiž ty bez plísně a velké dávky soli. Miluje kefír, acido, zákys, jogurt, tvaroh (na ten pozor, obsahuje hodně bílkovin a tak je lepší ho mixovat s bílým jogurtem) a tak mu připravuji třeba domácí pribiňák či termix. Opět naleznete recepty pod hashtagem babysmoothmenu. Vše podávám ale v neochucené verzi a dochucuji čerstvým ovocem. Nesladím ničím. Tobínek jí krásně a tak nemám důvod mu přidávat žádný přidaný cukr, med ani sirup.

Z masa jí hlavně různé druhy ryb a telecí.

Pečivo mu sem tam dáme, ale spíše vyplňuje chvilky v kočárku, protože křupíky na milost moc nevzal.

Jí všelijakou zeleninu a ovoce. Vždy, když narazím na něco, co neznám, tak to koupím, zjistím si na internetu, jak se to připravuje a přidám mu to do příkrmu. Například takový chaiot. Chutná jako kedlubna, je jemnější a je vhodný jak syrový, tak na tepelnou přípravu.

Dávám mu různé druhy semínek a ořechů a to rozemleté a zamíchané například do placiček či do ranního jogurtu.

Vyhýbám se superfood potravinám. Vždy je dobré si přečíst, odkdy je vhodné tyto potraviny zařadit. Ač se to nezdá, tak taková chia semínka se smí až od 6 let. Většinou jsou hodně zaplísněná (není to vidět) a mají obrovské množství vlákniny, které zbytečně dítě zaplácne a tím nedostane to správné množství nutrientů. Dítě totiž potřebuje pro rychlý růst „koncentrovanou” energii a další nutrienty. Je to velký rozdíl od dospěláků. Proto se nedoporučuje ani celozrnné pečivo.

Na cesty a do kočárku mu dávám ovoce sušené mrazem. Jsou v něm zachované vitamíny a živiny, není přeslazené. Jen s přírodní cukernatostí. To zamíchávám občas i do večerní kaše či do jogurtu.

Vyhýbám se celozrnným věcem. Střevo takhle malého dítěte na ně ještě není připravené, neumí ho trávit a tak by to mohlo nadělat neplechu.

Celkově ho postupně učím na skladbu potravin, kterou jíme my. Včera s námi například večeřel rajčatový salát, což je náš rodinný recept. Nakrájíme spoustu rajčat, přidáme kousek salátové okurky a papriky. Zalijeme bílým jogurtem, přidáme pokrájené vajíčko vařené natvrdo, osolíme a opepříme. Tobínkovi jsme to dali bez té soli a pepře. Spokojeně s námi večeřel to stejné a jako správná opička si nakonec máčel kousek pečiva do zbylé šťávy.

Samozřejmě mu dávám vajíčko na různé způsoby. Přidávám ho do pokrmů, do výše zmíněných placiček, ale miluje například míchaná vajíčka nebo vajíčko vařené na tvrdo. Samozřejmě používám vajíčka jedničky a když seženu tak i nulky.

Do jídla mu přidávám i luštěniny, jako například červenou čočku, která nenadýmá, ale i jiné luštěniny. S trávením naštěstí nemá problém. Miluje i hummus. Tak mu ho připravím opět bez soli a pepře a po tom by se mohl utlouct.

Vařím mu i různé obiloviny a těstoviny. Nejčastěji kuskus, protože ten jen zaliji vodou a zamíchám do příkrmu.

NA LŽIČKU

Nejvíce jí Tobínek jídla na lžičku. Tekuté příkrmy mu dávám sama, tuhé či na kousky jí sám. Miluje napichování dětskou vidličkou, nabírání na lžičku, ale asi jako každé dítě jezení rukou. A jako každé dítě skončí s jídlem až za ušima. Ale upřímně? Ač s tím je pak více práce, tak mi to dělá obrovskou radost. On je totiž u toho tááák spokojený a o to především jde.

Přeji vám, aby vaše detičky jedly také ukázkově a hlavně, ať vám dělají každý den radost.

S láskou vaše Kačí