MAKOVKY / LOUPÁKY


Tak a je to tady. Konečně vám sepisuji tento recept. Těší mě vás zájem o tyto klasiky. Proč je tak miluji? Proč je tak milujete? Proč je tak milujeme? Protože nám připomínají dětství, pohodu, babičku, prostě dobu, kdy jsme nic neřešili a jen si sedli, namazali loupák máslem a marmeládou a zakousli se do něj.

Jelikož jsem se v poslední době rozjela v pečení a hlavně hnětení, tak jsem se začala pokukovat po novém robotu. Před 4 lety jsem neměla ještě žádný a vše dělala ručně hezky pěkně, jako naše babičky. Jenže ve chvíli, kdy okusíte tento komfort, tak se těžko vracíte k ručnímu hnětení. Ne, že by to nešlo, ale člověk si mezitím může nachystat další suroviny a ušetří tak vzácný čas, který na pečení má. Tedy aspoň v mém případě, protože většinou peču ve chvilce, kdy Tobínek ještě spí. 

Jak jsem si takhle pekla a hnětala, tak jsem zavařila robota. Začal se pálit a tento nápor a mojí hyperaktivitu nezvládal. A tak, i když jsem chtěla nový pořizovat až do baráku, tak jsem musela dříve. V tu chvíli jsem akorát řešila vybavení kuchyně s firmou Bosch, přesněji vestavěné spotřebiče a tak mi nabídli, že mi jeden mohou půjčit. Nakonec jsme se dohodli na další spolupráci a já ho mám doma. 

Přesný výběr jsem nechala hlavně na nich. Věděla jsem, že potřebuji robota, který zvládne můj zápřah a další funkce budou jen bonusem.

Musím říct, že mě překvapili tím, co mi nakonec vybrali. Protože doteď jsem absolutně netušila (světe div se, když jsem měla za celý svůj život jen 1 robot), co je na trhu.

Tento robot toho umí hodně, ale má 2 pro mě dost zajímavé funkce. První je, že má zabudovanou váhu a tak stačí do robota přidávat suroviny a na displeji se vám ukazuje, kolik co váží. Další je, že když do robota nalijete smetanu ke šlehání nebo bílky, tak si to samo zváží a dle toho sám vyhodnotí, jak dlouho je má šlehat, poté se sám vypne a je hotovo. Zkoušela jsem to a vážně to funguje. Takže opět člověk nemusí na nic myslet a když na šlehání zapomene, tak nemá se smetany máslo. A že se mi to stalo hodněkrát. Mno jen si říkám, co budu dělat, až jednou budu šlehat na chatě :-D. To je samozřejmě nadsázka, ruce mám a nakonec se kolikrát vážně těším, až odjedu na samotu u lesa, kde tyto vymoženosti dnešní doby nemáme. Avšak se zase ráda vrátím domu, kde si je užívám. Robota mám doma týden, tak vám tu nebudu psát recenzi. Tu sepíši za několik měsíců, až ho opravdu zapřáhnu :-). Mno nic, jdeme péct...

Doba přípravy: 15 minut (+30 minut kynutí, +15 minut pečení)
Náročnost: střední

INGREDIENCE:
  • 500 g hladké mouky (pšeničné, můžete použít hladkou špaldovou)
  • 300 ml mléka
  • 50 g másla
  • 100 g cukru
  • 1/2 lžičky soli
  • 20 g čerstvého droždí nebo 1 pytlíček sušeného

Postup, aneb jak jsem postupovala já:
Do mísy si odvážíme mouku, 
přidáme cukr,
dále přidáme sůl, 
a nasypeme sušené droždí (v případě použití čerstvého droždí, tak necháme vzejít kvásek).
Do odměrky si nalijeme mléko a ohřejeme ho,
přidáme máslo a nalijeme do mísy.

Důkladně uhněteme. Necháme přikryté vykynout cca 30 minut, až těsto zdvojnásobí objem.
Poté těsto rozválíme na tlustý kruh
a rozřízneme jako pizzu na 8 kousků.
Každý kousek rozválíme na ovál a srolujeme. Důležité je u každého přehybu do těsta zabořit prsty, aby se spojilo a nebyl uvnitř poté šnek. Konec zamotáme pod loupák, aby na něm jakoby seděl a při pečení se nám nerozmotal.
Necháme na plechu přikryté utěrkou ještě tak 10 minut dokynout.
Každý loupák potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme mákem. Pro zvýraznění chuti můžeme posypat i krystalovým cukrem.
Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 stupňů 10-15 minut.
Nechtě na mřížce vychladnout, rozřízněte a podávejte s máslem a třeba marmeládou. Tak jsou nejlepší.
Tento recept byl sepsán ve spolupráci s firmou Bosch.


2 komentáře: