Na vaše přání a vlastně i mojí památku sepíši vše o naší oslavě. Hodně jste se ptali na to, od koho jsme objednali tohle, od koho tamto, jaký dort jsem pekla, kolik lidí na oslavě bylo, zda jsme to dělali doma či venku a tak. Otázek bylo opravdu hodně, tak věřím, že vám v tomhle článku odpovím.
Asi si pamatujete, že jsem se vás už několik měsíců před Tobínka narozeninami ptala na spoustu otázek. Tohle byla pro mě první oslava, na kterou jsem zvala obě rodiny (myšleno rodinu od Artyho a rodinu ode mě) a k tomu ještě přátelé a jejich děti. Byla to tedy směs hostů a pro každého jsem chtěla, aby oslava byla jedinečná.
Ano, pro každého. I pro mě, pro Artyho a pro Tobínka. Sice mi pár z vás psalo, že nechápou, proč to slavíme, když z toho Tobínek stejně nebude nic mít.
Upřímně, tomuhle výroku moc nerozumím, ale nikomu to neberu. Každý to cítíme a prožíváme jinak.
Já osobně si myslím, že oslava svého dítěte není jen o něm. Je i o matce a o chvílích, které trávíme po boku celé rodiny a přátel.
V Rusku se totiž neslaví "jen" narozeniny dítěte. Ale děkuje se matce, že dokázala odnosit a přivést na svět takový dar, jako je dítě. V tento den, v den oslavy se vzpomíná na to, co se dělo, jaké to bylo a je to dost emotivní den. A to se mi moc líbí. Bez matky by tu dítě nebylo a bez otce také ne. A tak se budu ráda držet tohoto zvyku a slavit to, že tu jsme. Že tu jsme spolu.
Když jsem přemýšlela nad tématem oslavy, tak jsem měla jasno. Les. Český les. Věděla jsem, že nechci baby blue oslavu, tak jak by téma první rok asi napovídalo. Chtěla jsem něco, co vystihuje nás, to jak žijeme a to, jak to cítím. Nežijeme sice v lese, ale milujeme prvky přírody a už proto tu mám spoustu šišek, větví ve váze, kaštanů, žaludů a všeho možného, co po cestě z procházky potkám.
Proto nebylo těžké sestavit stůl plný jídla a dekorace. Stačilo se projít po bytě a vzpomenout si, kde mám co zašantročeného.
Bedýnky, ve kterých Svět bedýnek vozil dříve jídlo svým zakázníkům jsem použila jako podstavec, pláty vybroušeného dřeva jsem použila jako držák na dort, všelijaké skleničky od zavařovaček jsem použila jako vázy, ze skříně jsem vyndala proutěné košíky, karafy s korkovým špuntem a všelijaké keramické misky, které jsem posbírala po celém světě.
Celkově jsem toho na oslavu moc neobjednávala. Vsadila jsem na 2 zaručené obchody, které se zaměřují na dekoraci a 2 zaručené kavárny, které se zaměřují na sladké.
BALONKY
1 obchod je Mojeparty.cz. Tento obchod jste mi doporučovali vy, moji čtenáři. Obdržela jsem asi 98% zpráv, že mám objednávat rozhodně zde. A tak jsem nepátrala dál a zabrouzdala na jejich stránky. Ihned mi padla do oka jejich lesní kolekce. A to všelijaká zvířátka na špejli, narozeninové nápisy, papírové šišky, žaludy, listy z lesních stromů, zdobící řetězy v lesních tónech, zvířátkové škrabošky jakožto omalovánky pro děti a tak dále.
Okamžitě jsem se ale nadchla pro balónky, jak já je miluji. Od mala balónky miluji a od mala jsem záviděla každému, kdo měl na oslavě ty s héliem. Ač mi bylo jasné, že Tobínkovi to bude úplně šumák, tak jsem cítila, že bez balónků se to neobejde. Objednala jsem asi 200 balónků (přesněji 100 bylo zdarma v bombě s heliem a nakonec Arty vyzvedl jen 5 ks od každé barvy, takže jsme měli 25 v těch barvách, které jsme chtěli. Ještě se zaměnila černá za hnědou a tak ve středu nastal maraton po všelijakých obchodech, abych sehnala hnědý. Nikde v centru ale hnědé nemají. A tak Arty ještě upaloval znovu do tohoto obchodu a dokoupil hnědé a rovnou do rezervy více kusu v již objednaných odstínech) a těšila se, až je všechny nafoukneme. Měla jsem je v různých odstínech zelené, dále oranžové, hnědé, bílé, zlaté, béžové a pár perleťových. K tomu jsme objednali bombu s héliem a těšili se na kravinky, které s ním vymyslíme.
Ač jsem se na balonky těšila úplně nejvíc, tak jsem se nakonec díky nim dočkala největšího zklamání a propadla jsem panice. Kdo sledoval moje stories, tak asi ví. Kdo ne, tak tady máte náš příběh, který vám odvyprávím hlavně proto, abyste neudělali stejnou chybu.
V týdnu před oslavou jsme si domu přivezli heliovou bombu. Říkám Artymu, že tam bomba je na 50 balonku. On mi na to řekl, že ne, že je na 100. Trochu jsem se divila, protože vím, že jsem objednávala na 50, ale tak jsem si řekla, že jsem se možná spletla a nijak jsem to neřešila. Asi také hlavně proto, že v tu chvíli držel krabici a tak jsem neměla důvod pochybovat. Jenže to byla chyba. Důvěřuj, ale prověřuj. Sto tam bylo, ale balonku zdarma k nafouknutí. Bomba byla opravdu na 50 ks. Ale to jsme zjistili později. Čti tedy dále.
Večer, den před oslavou, když jsem měla vše na minutu naplánované, dorty objednané, cupcaky také, ostatní jídlo navařené, vše rozmístěné tak, abychom ráno vstali a jen dodělali poslední vychytávky jsme si sedli na gauč a začali nafukovat balonky na oslavu. Bylo něco kolem desáté večer a já byla už hodně unavená a také nervozní a napjatá, zda vše klapne.
Pamatuji si, jak Arty nafoukl první balonek růžový a já se ještě divila, proč růžový, když nezapadá do barev oslavy. On mi na to řekl, že to jen zkouší a já kroutila hlavou, proč to nezkouší třeba na zeleném. Jediné, co mi hlavou proběhlo bylo, že už máme o jeden balonek méně. Utěšovala jsem se tím, že jich máme dalších 99. Jenže...
Jenže přišel další šok. Když jsme rozbalili nápis TOBI a 1, tak jsem se nestačila divit. Já trubka objednala metrová čísla a písmena. Já chtěla ale ta malá. Mno a teď jsme začali trnout, kolik to sežere hélia. Udělala jsem si takový propočet a zjistila, že to sežere na cca 30 balonků. Jelikož jsme měli bombu na 100 balonků, tak jsem si říkala, že 70 balonků s heliem bude bohatě stačit.
Začali jsem tedy nafukovat různé barvy balonků a těšili se z toho, jak jdou krásně ke stropu. Bylo to přesně to, co jsem si přála. Celý trop se začal plnit lesními barvami a ve mně to vyvolávalo pocit uspokojení. Bum!
Nic nebouhlo, ale Arty vyslovil větu, díky které se mi málem zastavilo srdce. Ups. Došla bomba. Co? Jak mohla dojít? Však máme na stropě všeho všudy asi 20 balonků. To přeci nemohla dojít. Vždyť je bomba na 100. Aha, není. Měla jsem pravdu a bomba byla opravdu na pouhých 50. Ach jo. Co teď?
Arty mě začal uklidňovat, že to stačí a že to bude i tak moc pěkné. Uklidnila jsem sama sebe, že má pravdu a že balonky nejsou všechno. Nápis máme, jedničku také a těch pár navíc bude stačit. Jenže...
Ano, přišlo další jenže. Arty odjel do obchodu koupit tonik na oslavu a mně se začal zase hroutit svět. Přesněji moje plány. Během pár minut začal jeden balonek po druhým padat. Nejprve tak levitoval, až úplně upadl na zem a choval se, jako by byl nafouknutý ústy. Jakto?
Ihned jsem to zjistila. Arty to neutáhl. Co? Jak nemohl dotáhnout uzlík na balonku, když je s heliem? Jak to mohl dopustit? Ani nevíte, jak jsem ho v tu chvíli chtěla přetrhnout. Ale co naděláme. Teď není čas na paniku, teď je čas na řešení. Bylo něco kolem půlnoci a já byla ještě víc unavená, než v těch deset. A to že jsem byla opravdu hodně. Celý čtvrtek jsem od rána do večera uklízela, celý pátek jsem od rána do večera vařila, k tomu oba dny se starala o Tobínka (hlídání neklaplo) a večer trávila trápením s balonky. Měla jsem toho dost a začínala jsem ty balonky nenávidět. To je tak, když si něco vysníte a ono se vám to hroutí před očima. Jenže přišlo další jenže. Ano, další.
Večer jsme si řekli, že těch 12 balonků stačí a že i tak ta oslava bude krásná a balonková. Uvázala jem je kolem nafouknuté jedničky a s pocitem v duši, že to je krásné šla spát. Jenže, přišlo další jenže.
Ráno jsem se vzbudila, bylo něco kolem 6té hodiny a utíkala jsem do obýváku dodělat výzdobu. Za 6 hodin tu mělo být dalších 20 lidí. 6 hodin je někdy hodně dlouhá doba, ale já věděla, že teď to uteče opravdu rychle. Přišla hned ledová sprcha. Všechny balonky, kromě asi tří byly vyfouknuté. Přesněji ne vyfouknuté, ale válely se po stole. Já myslela, že se picnu. Už jsem se tomu musela smát. Asi znáte ten zoufalý smích, kterým zakrýváte to, že se vám chce plakat. Tak přesně to jsem prožívala.
Vše jsem tedy odstříhla a začala se s vámi dělit o své trápení. @janaduff mi poradila, abych je přilepila oboustrankou. Ona i vy jste mi psaly, abych si z toho nic nedělala a hodně jste mě podporovaly. Za to vám opravdu děkuji a hodně to pomohlo.
Vzala jsem tedy oboustranku a jeden balonek po balonku jsem nalepila na stěnu. Strašně se mi to nelíbilo, ale bylo to lepší, než nic. Trvalo mi to hodinu. Hodnu z těch 6ti, které jsem měla připravené na zdobení bytu, dodělání jídla, vytření a nachystání bytu i zahrady. A víte, jak to nakonec skončilo? Všechno jsem to z té stěny servala. A to v momentu, kdy přišel Arty a držel v ruce naprosto dokonalou výzdobu, kterou jsem si objednala.
Ale abych vám dala ty tipy. Helium z latexových balonků uniká. Proto je dobré si koupit speciální, které jsou na helium. Jsou to třeba foliové. Z těch hélium neuniká a vydrží nafouknuté klidně tři měsíce. Mohu potvrdit. Písmena a číslo nám tu stále plně nafouknuté lítá. Dále existuje speciální gel, kterým se balonek zalepí a helium pak také neuniká. A nakonec je nejlepší balonky nafukovat těsně před oslavou. Takže jestli se na ně chystáte, tak na tohle pamatujte. Jsou to rady od vás a ty jsou vždycky nad zlato. Jen škoda, že jsem to nevěděla dřív. Ale víte, co? Ta oslava byla přes to dokonalá.
Ještě jsem zapomněla říct, že jsme tam objednali létající husu. Mají na výběr asi z 10ti zvířátek a byl to ten nejlepší kup. Zvířátko je vymyšlené tak, že když se nafoukne heliem, tak je vyvážené a drží se u země a jakoby pochoduje. Má šňůrku a tak s ním dítě může krásně chodit po bytě. Žádné z dětí na oslavě ještě nechodilo, tak jsem s ním chodila já :-D. Tohle naprosto doporučuji. Tohle zvířátko nás bude doprovázet na každé oslavě.
KVĚTINY
2 obchod, ze kterého jsem objednávala a který jste mi doporučili je Green decor Žižkov. Je to krásné květinářství, které se nachází nedaleko našeho bydliště. Vedou to holky, které mají smysl pro detail. Pro takový ten přírodní a přirozený. Jejich květiny a rostliny jsou fairtrade, eko a bio. A to se cenní. Jejich smýšlení má hlavu a patu a já tohle vždy ráda podpořím. Hlavně kdybyste viděli to jejich květinářství. Je to pastva pro oko a to ještě nemluvím o tom, co tam dokáží vykouzlit.
Objednala jsem si od nich dekoraci na stůl a na stěnu. Absolutně jsem to nechala na nich a plně jim důvěřovala. A udělala jsem dobře. Jediné, co jsem jim sdělila bylo, v jakém tématu oslavu máme.
Když Arty přivezl tu výzdobu, tak jsem skákala radostí. Ano, byl to přesně ten moment, kdy jsem servala všechny ty přilepené balonky ze stěny. Kdybyste to viděli. Přivezl kus lesa k nám domů. Vezl vázy s kapradím, s větvemi listnatých, ale i jehličnatých stromů. Na některých dokonce byla jedna mini šiška za druhou. Dále přivezl spoustu bylinek. Ano, chápete? Ony vymyslely to, že dáme bylinky do vázy. Detail, který provoní byt a dodá celé oslavě tu pravé kouzlo. V celku to byla tak obyčejná výzdoba, ale tak nádherná, že bych to lépe nevymyslela.
A co teprve ta výzdoba na stěnu. Když jsem to objednávala, tak jsem nějak měla v hlavě, že to bude nějaká mini výzdoba. Arty ale přivezl asi dvoumetrovou větev, na které byly přivázané další větvičky a šišky. Tato dominantní nádhera ihned bez váhání zaujala místo balonků a já byla tak šťastná. Tak šťastná, že jsme to na jednu stranu totálně podělali s balonky, ale na druhou stranu úplně dokonale sladili. Takže pokud hledáte někoho, kdo to s tímhle umí, tak mohu jen doporučit holky z Green decor.
DORTY
1. kavárna, ze které jsme objednávali bylo cacao prague. Tato kavárna je moje srdcovka, znám majitele, znám manažera a vím, jak to chodí v zákulisí. Majitel si potrpí na kvalitní suroviny a jejich dorty jsou senzační. Nejedenkrát zdodobily náš narozeninový stůl.
Věděla jsem, že budu dělat čokoládový dort, pak jeden mimi dorty a tak jsem přemýšlela, jaký a kolik si zde objednat. Rozhodla jsem se pro 2 kusy a celkově pro 4 na oslavě. A byla to dobrá volba. Snědlo se téměř vše a zbytek dostali hosté jako vejslužku. Nakonec jsem vybrala jahodový cheesecake, který je lehonký jako obláček, ale přitom plný jahod a jejich vůně. Druhý dort jsem objednala pečený pekanový cheesecake, o kterém vím, že moje celá rodina miluje. A co vám budu povídat, také jsem to ladila do tématu oslavy a tyto dorty sem zapadly raz dva. Večer, před oslavou mi přišla zpráva, že dorty jsou čerstvě připravené a tak v dopoledne před oslavou pro ně Arty zajel. A ano, byly opět dokonalé. Snědly se všechny a to je ta nejlepší vizitka.
CUPCAKES
2. kavárna, se kterou jsem ladila pohoštění byla Lelí´s cupcakes. Lelís můžete znát z mého článku o podpoře předčasně narozených dětí. Při tomto projektu jsme se s Lelí seznámily a už tehdy jsem věděla, že se nevidíme naposledy. Její cupcakes jsou dokonalé. Rozhodně nejlepší v Praze.
Když jsem sestavovaly můj nadační cupcake, tak právě tam vznikl nápad, že bych je mohla mít i na oslavě. Chtěla jsem ho totiž mít v květnu, proto jsem to celé chtěla propojit s myšlenkou, že tento měsíc se mi narodil Tobínek a podle toho celý cupcake navrhnout. Měl vypadat jako rozkvetlá sakura, protože Tobínka srdce je tak úžasné, že kvete a vybarvuje se jako ten nejbarevnější strom.
Jenže tento měsíc už byl obsazen a tak jsme vymyslely, že ho budu mít v únoru, což je měsíc plný lásky a celý tento projekt jsem vykopávala. A vy se mnou.
Ať se vrátíme k výzdobě, tak právě zde jsme vymyslely, že na oslavě bude mít Tobínek cupcakes. Bohužel je ještě nemůže, ale říkala jsem si, že pro hosty to bude zase něco jiného a hlavně něco, co jen tak vezmou do ruky a půjdou dál. Lelí dělá 3 velikosti a ta nejmenší je taková jednohubka. Což je super praktické. Vymýšlely jsme vzhled a vymyslely, že všechny cupcakes budou rozkvetlé a plné lesních motivů a tak se také stalo. Lelí mi na ně vytvořila mívaly, lišky, ozdobila malinami a borůvkami a také zdobícím krémem vyrobila květy. Některé byly čokoládové, některé citronové, některé vanilkové a poslední mrkvové. Ano, cupcake ála mrkvový dort jsou snad ty nejlepší, které Lelí má.
Arty se tedy v dopoledně před oslavou vydal pro várku těchto cupcaků. Když jsem je viděla, tak jsem byla štěstím bez sebe. Byly tak nádherné. Lelí je prostě strašně šikovná a sázka na jistotu, vzhled a chuť.
A JAK TO CELÉ PROBÍHALO?
Čtvrtek
Jak jsem psala, celou středu jsem uklízela. I když mi spousta z vás psala, že léta mě naučí, že se uklízí až po oslavě, tak tohle bych nikdy nevynechala. Každý asi víme, že děti vymetou každý roh a i když máme pocit, že je naplno uklizenou, tak najdou nějaké smítko či tričkem vytřou místo, které jsme zrovna zapomněli. A tak jsem to nepodcenila a opravdu celou středu od rána do večera uklízela a nakonec udělala takový generální úklid, jaký nedělám ani na Vánoce.
Pátek
Celý čtvrtek jsem pracovala na jídle. Vymyslela jsem si, že připravím stůl plný lesa, ale i jídla. Sladkého, slaného, ale i části pro mini děti. Chtěla jsem něco, co si můžu předpřipravit a hlavně něco, co mi v sobotu nezabere moc času. Rozhodla jsem se pro obr mísu plnou hummusu s mrkví, okurkou a řapíkatým celerem. Dále pro obr mísu plnou řepového salátu, podávaný s rukolou a se semínkovým chlebem. Tohle byla sázka na jistotu. Ač vím, že řepu moc lidí nemusí, tak také vím, že jí spousta lidí miluje. Má krásnou barvu a druhý den je snad ještě lepší. Dále jsem ještě připravila rajčatový salát. Tento salát je náš rodinný recept a já vám ho musím dát už konečně na blog. Na jednu stranu je strašně snadný a na druhou je strašně dobrý. Nebo aspoň naše rodina si to myslí. Je plný rajčat, okurky, papriky, jogurtu, soli a pepře. K tomu jsem vymyslela sýrové prkýnko a grilovací část. Tu jsme plánovali po krájení dortu. Naložila jsem křídla, které jsem pak jen přendala na plech a strčila do trouby. O ty se nemusí starat a je to taková zaručená párty klasika. Dále jsme připravili slaninu na gril, 2 druhy ryby a krkovici. Tohle nezklamalo a o tlusté plátky vypečené slaniny se hosté nakonec málem poprali :-).
Sobota
Jak už jsem psala, v sobotu jsem od rána poletovala po bytě a přípravovala dekoraci a pohoštění. Arty si vzal Tobínka a dojel s ním pro dorty, cupcaky a květiny. Nakonec ho přivezl k našim, kteří bydlí kousek od nás. Tobínek si tam hrál a Arty vyrazil ještě pro poslední věci do obchodu.
Já jsem vše nachystala a přes utrpení s balonky jsem došla k vysněnému konci. Myšleno tak, že jsem vše připravila, rozhlédla se a byla opravdu spokojená.
Stůl s jídlem byl plný slaného, sladkého ale i místa pro děti. Těm jsem připravila mix ovocných kapsiček, dětské sušenky, ovoce sušené mrazem a jiné dobroty, které jsou pro ně určené. Přišel mi to takový vtipný detail, nad kterým se každý zastavil a pousmál. Přecijenom je to ale oslava 1. narozenin a tak by tam mělo být i něco pro ty naše dětičky. Jídlo bylo proloženo květinami v lesním stylu, jako kapradím, bylinkami ve skleničce či větvičkami stromu. Nad stole létala obrovská jednička, která měla za zády nádhernou větev plnou jehličnanů a šišek.
Bazének s míčky byl plný nafouknutých balonků, což děti hodně bavilo. Kolem byl vytvořený dětský koutek plný hraček.
Na zahradě jsme připravili posezení z palet, houpačku a stůl, nad kterým létal nápis Tobi. Zde se i později grilovalo. Abychom zaplnili dlouhou chvilku, která mohla nastat, tak jsem na zahradu rozložila piknikové deky, přidala piknikový koš a do něj dala venkovní hry, jako třeba petang.
Pozvali jsme si hosty, kteří byli tvořeni z Artyho rodiny, mojí rodiny, babičky, dětí a přátel. Celkově nás bylo něco málo přes 20 lidí. Mezi hosty byla i Kačí z Milujisvujzivot.cz. Kačí jsem poznala díky blogu a tak jsem chtěla poukázat na důkaz, že i sociální sítě sbližují.
Jako překvapení jsem si pro hosty přichystala knihu plnou záznamů 1 roku Tobínka života. Téměř každý tam měl svou fotku a tak mohl i díky textu, který jsem dopisovala, jak ho život psal, zavzpomínat, jaký ten první rok byl. A že byl rozhodně krásný. Zadní stránka byla vyhrazená pro vzkazy pro Tobínka. Takže v průběhu oslavy vznikla krásná památka.
Jako další překvapení bylo video. Toto video jsem si nechala schované pouze pro rodinu a přátelé. Sice mi plno z vás psalo, zda ho zveřejním, že byste ho rádi viděli, ale rozhodla jsem se tuto vzpomínku uchovat jen pro nejbližší. Přecijenom v něm vystupují lidé, kteří nechtějí být součástí online světa a jsou tam zachycené momenty, které jsou pro nás citlivé a soukromé.
Aby vám to ale nebylo líto, tak vám sem přidám video, které nám vytvořil @georgejasek. Je to krásné video zachycující lásku nás tří. Pokud ho chcete, tak se Jirkovi ozvěte a určitě vám ho také natočí.
Video, které jsem sestříhala bylo plné emocí. Zvolila jsem ho trochu jinak, než asi každý čekat a zapojila do něj i vzpomínky, které nejsou tak pěkné, ale k našemu životu patří a rozhodně je nechci mazat. Jen díky takovým situacím jsem taková, jaká jsem a jsem tam, kde jsem. Video trvalo 30 minut a byl to opravdový koktejl slz dojetí a upřímného smíchu. Toto video jsem zakončila vzkazy od přátel a rodiny. Všem jsem napsala, aby mi natočili krátké přání pro Tobínka. Bylo úžasné vidět, tak to nikomu nebylo příjemné, jak se většina necítila za kamerou komfortně, ale i přes to se překonali a natočili. Za to jim jsem z celého srdce vděčná, protože ta památka je úžasná a za 20 let se tomu ještě zasmějeme.
Cela oslava tedy probíhala naprosto pohodově, velil jí režim dětí, růžový gin s tonikem, prosecco, příval sladkého, slaného a hlavně ta správná rodinná pohoda. Ač se říká, že oslava 1. roku dítěte je zbytečná, protože z toho dítě nic nemá, tak jsem ráda, že jsem se rozhodla překonat své hranice a takovouhle velkolepou oslavu přichystala. Na tyto chvíle totiž budu vzpomínat ještě dlouho.
Toto závěrečné díky patří všem zúčastněným, všem, kteří přišli a oslavili tento výjimečný den s námi. Patří jim za to, že dokázali vykouzlit dechberoucí atmosféru, zapojili se do komunikace s lidmi, které nikdy v životě neviděli nebo s lidmi, kteří jsou i o 2 generace starší. Děti oslavě dodaly to pravé kouzlo dětské oslavy a už teď se těším na příští rok. Za rok totiž Tobínek nebude slavit sám, bude slavit se svou sestřenicí Evičkou, která je téměř na den o rok mladší. A tak to bude oslava v duchu 1. a 2. narozeniny.
Jedno vím ale jistě. Tuhle oslavu už asi nic nepřekoná. První je totiž jen jedna. Nebo se mýlím?
Děkuji za přečtení vyčerpávajícího článku skrze který jste byli pozváni na naší oslavu. Věřím, že jste si tento mejdan užili a že vás třeba v něčem inspiroval.
Žádné komentáře:
Okomentovat