Ač už budou za pár dní Tobínka 2 roky, tak ho stále stravujeme bezcukerně a bezsiruperně. Ani nevím, jak jsem k tomu došla a proč to držím "tak" dlouho. Ale je to hlavně proto, že mi to přijde přirozené. Stále si myslím a stojím si za tím, že ty největší základy (nejen) stravování předáváme dítěti do tří let. A pokud mi to poté zkazí školka uvidíme, ale myslím si, že přeci jenom, když v tomhle bude vyrůstat několik let (a pak i v době školky), tak mu tohle bude připadat přirozenější. Uvidíme. Teď nechci řešit, co bude, ale co je.
Z většiny jí stejně jako my, prostě zdravě, hodně zeleniny, ovoce, mléčných produktů a k tomu luštěniny a obiloviny. Každopádně díky tomuto rozhodnutí jsem zjistila, že to jde. Sice se člověk musí trochu obalit trpělivostí, argumenty a výhružnými větami 
, ale jde to. Nevím proč, ale okolí má stále potřebu lidem, kteří se vydali touto cestou rozmlouvat, proč to nedělat, než aby se zamysleli, proč to dělat. Je to zvláštní, vím, že vypadám ve svém okolí jako exot, ale aspoň exot s dobrým pocitem v těle i duši.
, ale jde to. Nevím proč, ale okolí má stále potřebu lidem, kteří se vydali touto cestou rozmlouvat, proč to nedělat, než aby se zamysleli, proč to dělat. Je to zvláštní, vím, že vypadám ve svém okolí jako exot, ale aspoň exot s dobrým pocitem v těle i duši.
Za dva roky jsem neměla nutkání ani potřebu mu připravit cokoliv s cukrem, solí či uzené. Ale zase to nepřeháním. Samozřejmě pečivo sní, ač vím, že tam cukr i sůl je, ale v minimálním množství. Zprvu jsem byla hodně přísná, teď už polevuji, třeba sýr mu už dám (ano, je mi jasný, že teď se hodně z vás směje, že to přeháním, ale víte, kolik soli je v takovém třeba parmazánu?), ale třeba sušenku jsem mu nikdy nekoupila. Ani tu dětskou. Přísná Kačí. Já mu je totiž raději upeču. Mnoho receptů můžete vidět na Instagramu na profilu @vyrobenozlasky.
Takže, ať už jste se vydali také touhle cestou, a to nemluvím jen o dětech, ale i vás nebo se stravujete cukerně či to prostě občas řešíte a občas ne, tak zkuste tento dort. Za mě byl perfektní a cukr nepotřebuje. Můj tchán třeba ale řekl, že je moc dobrý, ale na něj málo sladký. Takže jsem mu poradila, ať si ho pokape javorovým sirupem a byli všichni spokojení 
.
.
Mno, každopádně o tom to dnes není. Já vám jen chtěla říct, proč jsem se rozhodla připravit dort k druhým narozeninám stejně tak, jak bych ho připravila i k těm prvním. Prostě bez cukru. Byl to trochu pokus. V korpusu jsem se odrazila v receptu na banánový koláček, který všichni tak straně milujete. Dala jsem pryč cukr a čokoládu, přidala trochu mrkve a mandlové mouky a bylo to. Korpus je krásně vláčný a já tam ten cukr vůbec nepotřebuji. Krém jsem použila opět z jednoho dezertu tady na blogu, který je bez cukru. Smetana je sama od sebe přirozeně nasládlá a tak jsem neměla potřebu ji nijak doslazovat. Jen jsem do ní přidala trochu drtě ovoce sušeným mrazem. A to hlavně kvůli struktuře, barvě. Toto ovoce jsem použila proto, že je suché a tak vstřebá trochu tekutiny ze smetany a naopak tam tu tekutinu nepouští.
Ještě jsem vám chtěla říct trochu informací k robotu, který nyní používám. Už je to totiž 3 měsíce, co ho testuji. Když se vrátím do minulosti, tak jsem robot nikdy neměla. U mamky jsme měli takový ten ruční a když jsem se přestěhovala, tak jsem měla doslova ruční. Vše jsem hnětala ručně a na šlehání jsem měla tyčák. Vlastně mi to nijak nechybělo a vždy jsem si u toho zavzpomínala na to, jak dělávala moje prababička její fenomenální buchty. Kéž bych na ně měla recept. Vzpomínám si, jak jsme k ní chodívali a už z dáli byla cítit vůně čerstvě upečených buchet. Nikdy na to nezapomenu. Ani na to, jak sedávala na lavičce před domem a tak nějak hleděla do světa, jak nosívala její starou zástěru, na které byl odraz všech buchet, které kdy napekla, také na to, když jí mamka koupila novou zástěru a ona se tak bála jí použít, že si jí oblékla a aby jí neušpinila, tak si přes ní dala tu starou a nebo také na to, jak měla krásné bíle vlasy dlouhé až nad zadek, které měla vždy smotané do úhledného drdolu. Prostě babička jako z pohádky.
A právě proto jsem po robotu nijak nepokukovala. Ale času bylo méně a méně a práce více a více a tak jsem si řekla, že je na čase si nějaký pořídit. Tento parťák se mnou vydržel 5 let, do doby, kdy jsem začala ve velkém péct rohlíky a spálila jsem mu motor. Ač jsem zprvu navázala spolupráci se značkou Bosch ohledně vestavěných spotřebičů do naší kuchyně, tak jsme se nakonec domluvili i na robotu. A byla to skvělá volba. Vybrali jsme robot Bosch MUM9BX5S61 a já se nestačila divit, jak doba pokročila a co vše dnešní robot umí. To, že umí připravovat těstoviny, strouhat a krájet ovoce a zeleninu, šlehat, hnětat a třít krémy, to mě zase tak nepřekvapilo, naopak jsem to očekávala od takové mašiny. Ale to, že bude mít vestavěnou váhu a tak nebudu muset už nikdy vážit bokem, to jsem viděla prvně. Má tam nastavení, že váží přidávané suroviny, ale také, že zváží třeba šlehačku či bílky a dle toho sám usoudí, jak dlouho bude šlehat a vyšlehá je sám do perfektní konzistence. Člověk tak využije každý volný čas. Je to fakt perfektní. Ale až neuvěřitelný, jak je dnešní doba robotizovaná. Každopádně chystám článek přímo s recenzí na něj, tak ten čekejte zanedlouho.
A právě proto jsem po robotu nijak nepokukovala. Ale času bylo méně a méně a práce více a více a tak jsem si řekla, že je na čase si nějaký pořídit. Tento parťák se mnou vydržel 5 let, do doby, kdy jsem začala ve velkém péct rohlíky a spálila jsem mu motor. Ač jsem zprvu navázala spolupráci se značkou Bosch ohledně vestavěných spotřebičů do naší kuchyně, tak jsme se nakonec domluvili i na robotu. A byla to skvělá volba. Vybrali jsme robot Bosch MUM9BX5S61 a já se nestačila divit, jak doba pokročila a co vše dnešní robot umí. To, že umí připravovat těstoviny, strouhat a krájet ovoce a zeleninu, šlehat, hnětat a třít krémy, to mě zase tak nepřekvapilo, naopak jsem to očekávala od takové mašiny. Ale to, že bude mít vestavěnou váhu a tak nebudu muset už nikdy vážit bokem, to jsem viděla prvně. Má tam nastavení, že váží přidávané suroviny, ale také, že zváží třeba šlehačku či bílky a dle toho sám usoudí, jak dlouho bude šlehat a vyšlehá je sám do perfektní konzistence. Člověk tak využije každý volný čas. Je to fakt perfektní. Ale až neuvěřitelný, jak je dnešní doba robotizovaná. Každopádně chystám článek přímo s recenzí na něj, tak ten čekejte zanedlouho.
Doba přípravy: 90 minut
Náročnost: střední
Počet porcí: 8-12 ks
INGREDIENCE: forma o velikosti 18 cm
Těsto:- 100 g hladké pšeničné mouky
- 50 g mandlové mouky
- 2 vejce (zvlášť žloutky a bílky)
- 100 g másla
- 2 zralé banány
- 80 g mrkve
- 1 kypřící prášek
Krém:
- 250 g mascarpone
- 120 g zakysané smetany
- 2 hrsti drtě ovoce sušeným mrazem (maliny, jahody)
- 1/2 balení ztužovače smetany
- pár kapek citronu
Ozdoba:
- 100 g jahod nebo malin
- pistácie, jedlé květy, rozmarýn, zvířátka či cokoliv vás napadne
Postup, aneb jak jsem postupovala já:
Nejprve si vyšleháme žloutky a máslo do pěny.
Mezitím si rozčvachtáme vidličkou banány, které poté do směsi přidáme a vyšleháme.
Pak postupně přidáváme a zašleháváme hladkou mouku, mandlovou mouku, kypřící prášek, na jemno nastrouhanou mrkev.
Nakonec si vyšleháme bílky do hustého sněhu a ten do směsi opatrně zapracujeme.
Pečeme ve formě o velikosti s průměrem 18 cm na 170 stupňů cca 30 minut.
Krém:
Smícháme si creme fraiche a zakysanou smetanu, do které buď přidáme ztužovač smetany a vyšleháme nebo přes noc necháme přes plátýnko překapat. Poté do směsi přidáme drť ovoce sušené mrazem a pár kapek citronu.
Upečený korpus otočíme vzhůru nohama. Je to proto, že do je hezky zarovnané a bude se lépe zdobit. Vychladlý korpus (lepší dělat den předem) podélně rozkrojíme v polovině a rozdělíme.
Dno podnosu lehce natřeme krémem, aby dort neklouzal.
První korpus natřeme jemnou vrstvou krému.
Na tu poklademe tlustější plátky jahod nebo maliny.
Na tu poklademe tlustější plátky jahod nebo maliny.
Přidáme tlustou vrstvu krému, kterou dáváme až k okraji.
Zbytek krému přidáme na vrch dortu.
Nechte vychladit aspoň 3 hodiny v lednici.
Tento dort měl úspěch u Tobínka, ale i všech dospěláků. Já osobně jsem ho nepotřebovala doslazovat, ale kdo s tím měl problém, tak dostal javorový sirup, kterým si svůj plátek pokapal a bylo to prý také perfektní.
Tento recept byl sepsán ve spolupráci s firmou Bosch.
Žádné komentáře:
Okomentovat