Vždy odpovídám, že se to bojím říkat nahlas, ale že mi je naprosto skvěle!
Ano, jsem na tohle dost pověrčivá. Většinou, když řeknu něco nahlas, tak se to zlomí a obrátí v opak. A to bych opravdu nechtěla.
Proč vám to ale píši. Mnoho maminek se mě ptá, jaké to je být těhotná a starat se u toho o další dítě. Chápu, že mnoho z vás z toho má respekt. I já měla a mám. Tak, jako mám respekt z toho být dvojnásobnou mámou. Je to něco nového, něco neznámého, něco, co náš život zase naplno změní. Vlastně jsem se nejvíc bála mít druhé dítě právě proto, že by mi mohlo být opět tak strašně moc zle a já bych nezvládla péči o Tobínka. Proto prvotní plán byl, že se o druhé začneme snažit až ve chvíli, kdy Tobínek bude chodit do školky. To nám ale trošku nevyšlo :-).
Těhotenství s Tobínem, jak už jsem psala, bylo opravdu náročné. V podstatě jsem začala zvracet ihned na začátku a končilo to zvracením na porodním sále. Od začátku mě pálila žáha a to tak, že jsem nemohla ležet, ani sedět, natož jíst a pít. Po všem mi bylo opravdu zle. Takže jsem nakonec vlastně spala v sedě, přesněji nespala, protože to nešlo. Byla jsem strašně moc unavená a to i v druhém a třetím trimestru. Takže jsem pořád spala. Arty za tu dobu zhlédl několik desítek seriálů a filmů. Většinou to tedy bylo tak, že jsme si to pustili spolu a já za 5 minut spala. Chutě jsem měla hlavně na slané, smažené, na maso a Kinder Maxi king. To jsem nikdy nejedla, jenom v těhotenství a od té doby zase ne :-D. A víte, na čem jsem ujížděla úplně nejvíc? Na chlebu s hovězím ve vlastní šťávě a na to syrovou cibuli. Ježiš, kolik jsem se toho najedla. A opět opakuji, že můj "normální" stav je úplný opak. Na maso vcelku moc nejsem a tohle byl vážně úlet. Syrovou zeleninu a ovoce jsem nemohla ani vidět. Po tom mě bylo šíleně zle, leželo mi to celý den v žaludku a strašně mě po tom pálila žáha. Takže můj jídelníček byl opravdu vzorový...ne nebyl! Celé těhotenství mě doprovázelo hodně komplikací, několik návštěv na pohotovosti v porodnici a jedna hospitalizace. Výpis z karty je dlouhý na několik A4. Nebyla to tedy procházka růžovým sadem. Bylo to stav, kdy mi bylo tak zle, že jsem nechápala, jak si to někdo může užívat. Okolí zase nechápalo, jak můžu tak hekat, vždyť jsem byla jenom těhotná, ne?
A teď? O prvním trimestru jsem vám už psala, to je jedna dlouhá jízda na horské dráze. Ale pak? Pak to začalo být úplně parádní. Jsou dokonce chvíle, kdy ani nevím, že jsem těhotná a musím si sáhnout na břicho, aby se utvrdila, že to nebyl jen sen :). Nyní zažívám chvíle, které zažívá asi běžně těhotná žena. Ač samozřejmě druhů stavů je mnoho a je mi jasné, že je tu plno z vás, které to máte opravdu náročné. Nyní cítím, co je to kostrč a když dlouho sedím, dá mi to opravdu zabrat. Cítím, jak mi roste děloha a občas z toho nemůžu usnout. Prsa mám tak nateklá, že se mi dokonce zdálo, že už kojím, ale vcelku? Vcelku necítím nic. Je mi krásně, můžu se hýbat, můžu spát a to celou noc. Žáha mě nepálí (zatím), vlastně jen občas, ale tak málo, že se na to hned zapomene. Chutě mám převážně na sladké, ale úplně nejvíc na čerstvé šťavnaté ovoce a zeleninu. Nejlépe syrové. Ale i tepelně upravenou s luštěninami nebo obilovinami. Naopak na maso a smažené chutě nemám skoro vůbec. Už i ty vývary nemusím. Čokoládu nahradilo kiwi, mango, mučenka, mandarinka a celkově takové to nakyslé ovoce. A jogurt. Čistě bílý. Mnam. Je to prostě celé úplně jiné. Konečně si to těhotenství užívám. Konečně chápu ty holky, které úplně září a které tvrdí, že by nejraději byly těhotné nonstop. Protože pokud to tak bude i nadále, v což doufám, tak to budu tvrdit také. Je to opravdu krásný stav, u kterého žena doslova září.
Ale nemyslím si, že tohle určuje pohlaví. Věřím v to, že každé těhotenství je jiné a je jedno, zda čekám opět kluka nebo holku.
Každopádně díky všem možným tipům a radám mě napadlo se vás na něco zeptat. Zeptala jsem se na instagramu, zda mi můžete napsat babské rady a teorie o tom, jak se dá určit pohlaví bez toho, aby mi to ukázal ultrazvuk. Přišlo přes 150 zpráv. Nejprve jsem si myslela, že bych to napsala jen pod fotku na instagramu, ale nakonec z toho vydala článek. Sepsala jsem všechny možnosti pro odhadnutí pohlaví, odpověděla, jak jsem to měla v tomhle těhotenství a zkusila jsem to porovnat s tím s Tobínkem. A co mi vyšlo? To si přečtěte. Teď už víme, že Viný je kluk, tak schávlně, jak ty rady fungují. Nebo nefunguji. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat